[ ↓ k obsahu ↓ ]


  1. Úvodní stránka
  2. Řešení škod
  3. Jak správně řešit škodu
  4. Zákonné pojištění zaměstnavatele

[ ↑ k hlavní navigace ↑ ]

Informace

Máte sjednané životní pojištění u Kooperativy? Poradíme Vám, jak zachovat daňové úlevy.

Více informací najdete zde

Případně kontaktujte naši infolinku

nebo se obraťte na svého pojišťovacího poradce.

Likvidace pojistných událostí ze zákonného pojištění zaměstnavatelů

Obsah:

Při pojistné události vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je povinností zaměstnavatele oznámit tuto skutečnost pojišťovně na předepsaném formuláři a v součinnosti s ní se podílet na včasném a řádném odškodnění (§ 8 vyhl. 125/1993 Sb.).

Formulář Hlášení pojistné události je třeba zaslat VŽDY při prvním kontaktu s pojišťovnou - oznámení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, neboť obsahuje veškeré údaje ohledně identifikace stran, a doby a příčin vzniku pojistné události, takže umožní řádné zaregistrování případu a tím snadnější komunikaci při řešení škody. Při odškodňování nároků poškozených se postupuje podle ustanovení zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) platných v době vzniku nároku.

Novela vl.nař. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu změnila s účinností od 1. 1. 2015 způsob hlášení pracovních úrazů. Zrušila povinnost zaměstnavatele zasílat do 5. dne naší pojišťovně záznam o úrazu, jakož i hlášení změn (§§6, 7 a 8 vl. nař.). Nově stanovila zásadu, že zaměstnavatel zašle Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu-hlášení změn zákonné pojišťovně až pro účely likvidace pojistné události. Znamená to tedy, až společně s hlášením pojistné události s doloženými nároky poškozeného (bolestné, náhrada za ztrátu na výdělku, náklady léčení apod.)

Veškerá oznámení pojistných událostí a k nim náležející korespondenci a doklady je nutno zasílat na korespondenční adresu:
Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group 
P.O.BOX 50 
664 42 Modřice.

Forma podkladů a průběh šetření pojistné události

Zasílaná a předkládaná korespondence, včetně dokladů u již zaregistrovaných pojistných událostí musí být označena číslem pojistné události (dále jen PU). Tento údaj zabezpečí jejich identifikaci. Doklady, které prokazují výši nároku, je třeba předkládat pojišťovně v originálu, popř. v úředně ověřené kopii a to v případě přímé platby poškozenému (jsou to např. účtenky, faktury, posudky o bolestném a ztížení společenského uplatnění).

Nároky vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání uplatňuje poškozený zaměstnanec u odpovědného zaměstnavatele, který je předá pojišťovně k dalšímu řešení. Poškozený se v případě dotazů k průběhu šetření PU, doložení dokladů k likvidaci a dalších žádostí musí vždy obrátit na odpovědného zaměstnavatele, neboť nemá přímý nárok vůči pojišťovně. Pouze u dlouhodobě pojišťovnou vyplácených nároků (renty, výživy pozůstalých) již komunikuje korespondenčně pojišťovna s poškozeným, popř. pozůstalými.

Po ukončení šetření a vyplacení pojistného plnění obdrží pojištěný zaměstnavatel a poškozený zaměstnanec dopis s vyrozuměním o výši plnění (s výjimkou dlouhodobě vyplácených rent a výživ pozůstalých, kdy je vyrozuměn pouze poškozený zaměstnanec, popř. pozůstalí).

Na likvidátory pojistných událostí neexistuje telefonní spojení, proto v případě dotazu na průběh likvidace škody je třeba použít kontakt: kcentrum125@koop.cz  s identifikací pojistné události. 

Druhy náhrad

Z pracovních úrazů nebo z nemocí z povolání

V souvislosti s poškozením zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání mohou vzniknout zaměstnanci tyto druhy náhrad:

  • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 370 ZP) – odvádí se daň z příjmů

  • Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo po přiznání invalidity (tzv. renta § 371 ZP)  - odvádí se daň z příjmů

  • Bolestné a ztížení společenského uplatnění (§ 372 ZP) 

  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením (§ 373 ZP) 

  • Věcná škoda (§ 265 ZP) 

Při úmrtí zaměstnance

  • Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (§ 376 ZP) 

  • Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (§ 376 ZP) 

  • Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (377 ZP) 

  • Jednorázové odškodnění pozůstalých  (§ 378 ZP) 

  • Náhrada věcné škody (§ 379 ZP)


Obdobný rozsah druhů náhrad mají i zaměstnanci činní na základě dohod konaných mimopracovní poměr, s výjimkou nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo po jejím skončení u dohod o provedení práce. Na základě uzavřené dohody o provedení práce vzniká zaměstnanci nárok na nemocenské, avšak jen  pro ty kalendářní měsíce, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10.000,- Kč (v těchto případech zaměstnavatel odvádí z vyplacených odměn sociální a zdravotní pojištění). Zaměstnanec má nárok na jednorázovou odměnu za vykonanou práci (dílo) po jejím skončení. Utrpí-li tedy při tomto pracovněprávním vztahu pracovní úraz, vzniká mu nárok na odškodnění do výše odměny, kterou by za provedenou práci měl obdržet, resp. její část, poníženou o případně vyplacenou náhradu mzdy za dobu dočasné PN a nemocenské. 

Při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, které vznikly jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je i po účinnosti nového Občanského zákoníku postupováno podle vyhl. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění s odkazem na § 394 odst. 2 Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Stanovisko MPSV čj. 2013/12793 ze dne 7. 3. 2013 (pdf)

Postup pro uplatnění nároku a výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzn. renty)

Kdy vzniká nárok: 
  • Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniká za předpokladu, že u poškozeného zaměstnance dojde v příčinné souvislosti (je nutno podložit lékařským posudkem) s utrpěným pracovním úrazem nebo zjištěnou nemocí z povolání k poklesu na výdělku (např. převedením na méně placenou pracovní pozici, rozvázáním pracovního poměru, snížením pracovního úvazku apod.).

Výpočet náhrady: 
  • Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody (stanovuje zaměstnavatel) a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.  Náhrada přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR. Za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy. 

  • Podmínkou pro výplatu náhrady za ztrátu na výdělku tedy je, aby byl poškozený zaměstnanec v pracovním poměru nebo byl evidován na ÚP ČR  (tyto podmínky neplatí pro poživatele invalidního důchodu 3. stupně – dříve plný invalidní důchod ).

Výplata náhrady: 
  • Výplata náhrady se provádí zpravidla 1 x měsíčně a to na základě doloženého dosaženého měsíčního výdělku nebo potvrzení o evidenci na ÚP (vše v originále).

  • Z náhrady se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, podléhá pouze dani z příjmu.

  • Náhrady mohou být postiženy výkonem rozhodnutí (exekuce, insolvence apod.) 

  • Náhradu je možné, dle výběru poškozeného zaměstnance, zasílat složenkou či na účet (i do zahraničí). 

Jak dlouho náhrada náleží: 
  • Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu, dále do případné změny poměrů na straně zaměstnance (změna zdravotního stavu, ekonomických podmínek, výkon trestu, rodičovský příspěvek  apod.).

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých: 
  • Jestliže poškozený zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání, náleží pozůstalým, kterým poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, náhrada nákladů na výživu pozůstalých. Výpočet se provádí podle zákoníku práce (§ 377).

Nejčastější otázky

 

 
1. Otázka: Jak bude odškodňována bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání po účinnosti nového Občanského zákoníku?

                                                                                                                                                                                             Odpověď: Při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, které vznikly jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je i po účinnosti nového Občanského zákoníku postupováno podle vyhl. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění s odkazem na § 394 odst. 2 Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). 

2. Otázka: Kdy máme zaslat zákonné pojišťovně Záznam o úrazu?

Odpověď: Novela vl. nař. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu změnila s účinností od 1. 1. 2015 (vl. nař. 170/2014 Sb.) způsob hlášení pracovních úrazů. Zrušila povinnost zaměstnavatele zasílat do 5. dne zákonné pojišťovně záznam o úrazu, jakož i hlášení změn (§§6, 7 a 8 vl. nař.). Nově stanovila zásadu, že zaměstnavatel zašle Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu-hlášení změn zákonné pojišťovně až pro účely likvidace pojistné události. Znamená to tedy, až společně s hlášením pojistné události s doloženými nároky poškozeného (bolestné, náhrada za ztrátu na výdělku, náklady léčení apod.)

3. Otázka: Lze odškodnit ze zákonného pojištění i vyúčtované náklady léčení, které uplatňuje po zaměstnavateli zdravotní pojišťovna poškozeného zaměstnance z titulu porušení předpisů BOZP ze strany zaměstnavatele, které vedly ke vzniku pracovního úrazu zaměstnance?

Odpověď: Ne. Jedná se o regresní nárok zdravotní pojišťovny vůči zaměstnavateli uplatněný dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Zákonné pojištění kryje pouze taxativně vyjmenované nároky poškozeného zaměstnance, resp. pozůstalých dle § 369 a 375 Zákoníku práce. Regresní nárok zdravotní pojišťovny je možné uplatnit u té pojišťovny, u které má zaměstnavatel pojištěnu obecnou odpovědnost v rámci majetkového pojištění.

4. Otázka: Odškodňují se ze zákonného pojištění nároky zaměstnance v případě, že pracovní úraz utrpěl na pracovní cestě v zahraničí?

Odpověď: Ano. Zákonné pojištění kryje nároky poškozených zaměstnanců ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako pracovní úrazy vzniklé v ČR, i když k  pracovnímu úrazu dojde na území kteréhokoli státu ve světě, kam byl zaměstnanec vyslán svým zaměstnavatelem.

5. Otázka: Jsou ze zákonného pojištění hrazeny i náklady léčení vyúčtované zahraničními zdravotními pojišťovnami (nebo zdravotnickými zařízeními, lékaři, nemocnicemi apod.) za léčení poškozeného zaměstnance, pokud se mu stal pracovní úraz v zahraničí?

Odpověď: Ne. Jedná se o náklady, které je možné následně uplatnit u zdravotní pojišťovny v tuzemsku. Z těchto důvodů je vhodné před vysláním zaměstnance na pracovní cestu do zahraničí uzavřít komerční pojištění na úhradu léčebných výloh v zahraničí. Postup a rozsah těchto náhrad v rámci EU je možné zjistit na webových stránkách Centra mezistátních úhrad – Styčné místo pro oblast zdravotní péče ČR www.cmu.cz  v Příručce pro migrující osoby.

6. Otázka: Má zaměstnanec právo na výplatu bolestného nebyla-li mu vystavena pracovní neschopnost?

Odpověď:  ANO.  V případě, pokud poškození zdraví při pracovním úrazu nedosahovalo takové intenzity, že by poškozený zaměstnanec nemohl konat práci, a proto mu nebyla vystavena pracovní neschopnost, má nárok na bolestné i náklady léčení, pokud je vynaložil v příčinné souvislosti s poškozením zdraví při pracovním úrazu (např. regulační poplatek u lékaře či v lékárně,  léky nebo zdravotnický materiál nehrazený z veřejného zdravotního pojištění apod.) 

7. Otázka:  Plní pojišťovna ze zákonného pojištění i za úraz, který se stal studentovi nebo žákovi na praxi v dané firmě?

Odpověď: NE. Studenti nebo žáci, kteří konají praxi v rámci svého odborného studia (povinná praxe organizovaná školou), nemají uzavřenou žádnou pracovní smlouvu, proto se za ně neodvádí zákonné pojištění. Z tohoto důvodu nevzniká nárok na plnění ze zákonného pojištění. Pokud by však student byl u firmy na brigádě (v rámci letních prázdnin apod.) a měl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, pak by se posuzoval jako zaměstnanec a byl odškodněn ze zákonného pojištění.

8. Otázka:  Jak správně vyplnit formulář Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu PN?

Odpověď: Pokyny k vyplňování formuláře Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

bod 1. - vypsat identifikaci poškozeného zaměstnance

bod 2 – vypsat, kdy k pracovnímu úrazu došlo a to dle záznamu o úrazu

bod 3. - vypsat konkrétní dobu pracovní neschopnosti (PN), za kterou se předkládá výpočet náhrady. Pokud PN nebyla ukončena, uveďte toto sdělení na konci kolonky „PN pokračuje“

bod 4 - vyplňuje příslušná OSSZ, která vyplácí nemocenské zaměstnanci. Pokud zaměstnanec předloží potvrzení OSSZ jako samostatný doklad, vyznačí mzdová účetní tuto skutečnost do formuláře a originál potvrzení OSSZ přiloží jako nedílnou součást výpočtu. Pokud byl zaměstnanec krácen na nemocenské z důvodu nedodržování léčebného režimu, je třeba do kolonky uvést výši nemocenského v 100% výši

bod 5. písm. a) - vyplní mzdová účetní průměrný hrubý denní výdělek (PHDV) před vznikem škody vypočítaný dle ust. § 351 až 362 ZP (přepočtením průměrného hodinového výdělku krát denní úvazek  u rovnoměrně rozvržené pracovní doby). Ve druhé kolonce téhož řádku uvede zmeškané pracovní dny za období PN uvedené v bodě 3. Do této doby se započítávají i dny, na které připadne svátek, za který jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat či mzda nekrátí

bod 5. písm. b) - zde se uvede průměrný hrubý výdělek za zmeškané pracovní dny dočasné PN, tj. vynásobí se zjištěný PHDV počtem zmeškaných pracovních dnů za celé období PN. Výpočtem získáme průměrný hrubý výdělek, kterého by poškozený zaměstnanec dosáhl, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo

Další kolonka bodu 5 slouží pro kontrolu výpočtu v případě, že se jedná o zaměstnance pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době.

bod 6. - uvede mzdová účetní celkovou sumu vyplacené náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost dle § 192 a násl. ZP a uvede počet zmeškaných pracovních dnů, za které byla tato náhrada mzdy poskytnuta. 

bod 7. - zde se provede výpočet náhrady ztráty na výdělku po dobu PN tak, že od průměrného hrubého výdělku za zmeškané pracovní dny (výpočet v bodě 5b) se odečte součet uhrazené náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost vyplacené zaměstnavatelem (bod 6) a dále nemocenského vyplaceného příslušnou OSSZ (bod 4). Výsledkem je náhrada, která přísluší poškozenému zaměstnanci jako ztráta na výdělku po dobu PN.

bod 8. - vyplňuje zaměstnavatel pouze v případě, že poškozeného zaměstnance sám odškodnil a požaduje refundaci ve smyslu § 5 vyhl. 125/1993 Sb. po pojišťovně. Je povinen uvést datum odškodnění zaměstnance. Tento údaj má pojišťovna právo ověřit vyžádáním dokladu o platbě  

bod 9. - zde zaměstnavatel uvede své číslo účtu, pokud žádá refundaci nároků dle bodu 8

                                                                        

Informace týkající se zabezpečení odškodnění nároků ze zaniklých organizací

Centrum pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy, pracoviště Brno, Rašínova 4, zabezpečuje uspokojování nároků poškozených pracovníků za škody na zdraví vzniklých v pracovněprávních vztazích v případech, kdy tuto povinnost přejímá stát za zaměstnavatele, který zanikl bez právního nástupce odškodňování pracovních úrazů (zaniklé organizace).
 
Veškerou korespondenci k těmto agendám je nutno zasílat na korespondenční adresu:
 
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
Centrum pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy
Rašínova 4 602 00
Brno
 
Kontakty
Telefon: 545 556 316
Fax: 545 556 242

Dokumenty

Formulář pro přihlášení zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele:

Formuláře pro oznámení pojistné události ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (nejčastěji používané můžete vpisovat přímo do PDF a poté vytisknout, podepsat, opatřit datem a razítkem a dodat do Kooperativy):

Formuláře pro odškodnění náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo náhrady nákladů na výživu pozůstalých (RENTA).

Všechny potřebné náležitosti k zahájení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení zákoníku práce najdete zde


Sjednejte si pojištění

Volejte
841 105 105

Kde nás najdete


UPOZORNĚNÍ!

Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, které vzniknou jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je i po nabytí účinnosti nového Občanského zákoníku postupováno podle vyhl. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění s odkazem na § 394 odst. 2 Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).  

Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí čj. 2013/12793 ze dne 7. 3. 2013. 


[ ↑ k obsahu ↑ ]