Zrozeno v hlavě

Birth či inception, die Genese, genèse nebo éclosion, nascita, nacimiento, возникнове́ние. Různá slova pro jedno jediné: zrod, zrození, vznik – jeden z nejkrásnějších momentů, jaké tenhle svět a vše živé na něm zná.

Když vzniká něco nového, je to dobré znamení. Je to totiž naděje, signál, že se hraje dál.

V životě to často bývá tak — aby něco nového mohlo začít, jiné se musí odporoučet. To je princip jin a jang. Svět je neustále v pohybu a protikladné síly se střídají: světlo a tma, radost a smutek, sever a jih. Jedno končí, ustupuje a přechází v něco, co nabírá na síle a roste.

Anebo to taky může být jinak. Nové vznikne nečekaně, jakoby samo od sebe. Z ničeho nic…a je tu nápad.

Takový velký třesk. Rozsvícená žárovka. Myšlenka se zrodí, ani nevíme jak. „A jak jsi na to prosím tě přišel/a?“ ptáme se často dětí. „To samo. Tady. V hlavě,“ odpoví bezelstně.

A stejně to bylo u nás. Chtěli jsme něco nového, jiného, nevšedního, hravého, zábavného pro vás, naše zákazníky. Poutavé a zajímavé čtení, u něhož si odpočinete, pobavíte se a třeba se i něco nového dozvíte.

V hlavách se nám zrodil Výkoop.

Přiznáváme, že úplně sám od sebe ne. Trochu jsme mu na svět pomáhali. Podle nás to stálo za to. Přichází v krásném, nadějném a voňavém čase, kdy se z nestálého počasí jara rodí léto. Doba her, smíchu, lenošení, cákání, dobíjení baterek.

Kdyby vás Výkoop letošním létem alespoň na části toho putování k podzimu provázel, budeme moc rádi.

Příjemné čtení.

Konce svých příběhů neznám...

… říká Michal Viewegh v rozhovoru o životních zrodech, ze kterých se občas urodí i nečekané zvraty.

Báječná léta mého dětství

Michal Viewegh

Narodil jsem se v Praze, ale první školní prázdniny v roce 1969 jsem prožil už na Sázavě, neboť oba rodiče začali pracovat ve zdejších sklárnách (otec byl inženýr chemie, maminka je právnička). První rok jsme bydleli na prosklené terase prvorepublikové vily, která tehdy sloužila jako podniková ubytovna (kdo viděl film Báječná léta pod psa, udělá si poměrně přesnou představu). Životní podmínky to byly – s odstupem viděno – vskutku spartánské, ale v mých vzpomínkách zůstalo jen to pěkné: například každodenní letní koupání v řece, od níž nás dělilo sotva dvacet metrů… Není náhoda, že obě moje první knížky se odehrávají převážně v Sázavě a že „Názory na vraždu“ jsou příběhem jediné letní noci… Sázava mě bez nadsázky formovala: tady jsem prožil první klukovská kamarádství i první šarvátky, školní úspěchy i prohry i první nesmělá sbližování se spolužačkami… Tady jsem – pod jezem, jemuž se dodnes říká Huťský – chytil svou první rybu. Byl to candát, který měl ale pár centimetrů pod míru, takže můj dědeček, v ušlechtilé snaze vychovat ze mne poctivého člověka, mě přinutil ten nádherný úlovek hodit zpět do řeky… Tady jsem také začínal se sportem: fotbal jsem sice hrál stejně mizerně jako filmový Kvido a jeho otec, ale ve zdejším lehkoatletickém oddíle, jehož jsem byl dlouhá léta členem, jsem dosáhl několika drobných úspěchů… Následovala kratší, zhruba čtyřicetiletá sportovní přestávka, ale po ní už jsem na své atletické mládí plynně navázal, začal znovu běhat a v roce 2012 jsem už uběhl i maraton.

A nelze samozřejmě zapomenout na první lásky: ta první byla o dost starší a navíc bohužel vdaná, ale i tak jsem s ní v osmnácti prožil příběh, na který se nezapomíná. A pak jsem potkal Jarušku, která se mi líbila už v mateřské školce. Přestože jsme se znali od dětství, naše rozhodující setkání proběhlo až po letech v plaveckém bazénu v nedalekém Nymburce. Ve dvaceti jsme se vzali, a i když nám manželství vydrželo jen dvanáct let, dodnes na něj rád vzpomínám (koneckonců z něj vzešla moje skvělá nejstarší dcera Míša).

Sázavě jsem byl věrný až do maturity (studoval jsem gymnázium v Benešově u Prahy); následoval zhruba dvacetiletý milostný flirt s Prahou, ale hned poté jsem se vrátil do náruče Sázavy, kde bydlím dodnes – v domě, který jsem si postavil necelých sto metrů od domku rodičů. My Vieweghové jsme sentimentální a konzervativní…

V Sázavě jsem zůstal i po rozvodu s druhou manželkou Veronikou. Našim dvěma dospívajícím dcerkám Sázava rovněž přirostla k srdci a jezdí sem za mnou velmi často (a když si někdy ty své iphony a ipady zapomenou v Praze, dokonce si pak se mnou i povídají).

Čeho si na Sázavě cením především? Samozřejmě přírody (bydlím jen sto metrů od řeky), klidu a ticha, ale i dobrých sousedských vztahů. V lokalitě zvané Křemelka, kde žiju třináctý rok, mám už mnoho přátel – a dovolím si neskromně tvrdit, že všechny ty dnešní hezké vztahy, večírky, společná sledování hokejových a fotbalových zápasů, společná grilování a tak dále jsem před nějakými deseti dvanácti lety inicioval já sám: dopoledne na Štědrý den jsem už byl poněkud otráven z absurdně masivního vánočního úklidu, jakož i ze zdobení stromečku a nekonečného smažení kaprů, a rozeslal jsem proto všem nejbližším sousedům esemesku ve znění: Koho serou Vánoce, ať přijde hned teď na panáka. I takhle vzniká tradice – tuhle držíme se sousedy dodnes.

Teď… a teď… a znovu! Dokážeme si to vůbec představit? Každou vteřinou dochází na světě k neustálému koloběhu zrození a zániku. V lidském měřítku se dá tenhle přesun hmoty a energií alespoň částečně vyčíslit, na prchavý svět myšlenek jsme ale pořád krátcí. Myšlenky jsou totiž tak trochu jako hvězdy – občas se objeví, aby (v měřítku kosmu) na chvíli zažehly a hned zase vyhasly… Jindy kolem nás jen tak proletí.
I v tomhle zrychleném světě signálů a zpráv ale existují trvalé hodnoty – a co víc, občas se tu objeví skutečné zářící hvězdy, díky kterým se pak začnou hýbat dějiny. V našem kvízu navštívíme svět osobností, které stály u zrodu významných objevů…
Tak se přidejte a vypravte se za poznáním s námi!
Spustit kvíz
Britský mikrobiolog Alexander Fleming
Datu 13. září 1929 nezkazil pověst ani pověrami opředený pátek! Naopak tento den se navždy zapsal do historie jako jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách vědy. Britský mikrobiolog Alexander Fleming totiž tehdy světu oznámil svůj objev:
a
krevních skupin
b
struktury DNA
c
penicilinu
Byla to vlastně „náhoda“! Lépe řečeno – nepořádek nastolil pořádek. A. Fleming totiž přišel na objev během úklidu laboratoře. V zapomenutých miskách překvapila vědce plíseň, která měla navíc ještě netušené vlastnosti. Zelené „ostrůvky mechu“, nazvané později Penicillium notatum, daly vzniknout nejmocnější lékařské zbrani 20. století: antibiotikům.
Další
znovu
Jakub Kryštof Rad – vynálezce cukrové kostky
Všichni si občas rádi život přisladíme. Víte ale, kde vznikla historicky první kostka cukru na světě?
a
ve Vídni
b
v Dačicích
c
v Cukrové Lhotě
Nápad na cukrový lis se zrodil roku 1841 v hlavě rakouského ředitele rafinérie cukru Jakuba Kryštofa Rada. Jak už to tak ale často bývá, za vynálezcem a jeho podnikáním je třeba hledat ženu – k významné inovaci totiž vyburcovala J. K. Rada manželka Julie, která si při porcování tvrdých cukrových homolí poranila svůj křehký prstík.
Další
znovu
Marie Curie-Sklodowská - objevitelka polonia a radia
„Nikdy nezapomeň, odkud jsi přišel.“ Tohle nesmrtelné rčení si vzala k srdci i jedna z nejznámějších vědkyň v dějinách chemie a fyziky, Marie Curie-Sklodowská. Ta pojmenovala jeden z chemických prvků objevených ve své laboratoři po své rodné zemi:
a
Německo
b
Francie
c
Polsko
Od neveselého dětství malého sirotka došla přes studium prestižního a do té doby výhradně mužského univerzitního oboru až k objevu radioaktivních prvků radia (Ra) a polonia (Po). Marie Curie-Sklodowská byla skutečnou průkopnicí, která stála u zrodu „ženské“ vědy.
Další
znovu
James Watt - vynálezce parního stroje
Slavní objevitelé vždy posouvali svět kupředu. Jen málokomu se však podařilo rozpohybovat celé století. James Watt to ale dokázal! Jeho vynález, parní stroj, se vydal do světa z Wattovy vlasti:
a
Irsko
b
Anglie
c
Skotsko
Parostroj nebyl jediným zlepšovákem z dílny Jamese Watta! Celá řádka patentů ve výrobě energie zařadila tohoto podnikavého vědce mezi VIP klub vynálezců, jejichž jmény označujeme jednotky. Z obyčejného mechanika z Glasgow se tak stal pojmem – termín „watt“ dodnes používáme k vyjádření elektrického i mechanického výkonu.
Souhrn
znovu
Alexander Fleming
Objevitel Penicilinu
Jakub Kryštof Rad
Vynálezce cukrové kostky
Marie Curie-Sklodowská
Objevitelka polonia a radia
James Watt
Vynálezce parního stroje

Soutěž o vstupenky na festival Hrady CZ

Prázdniny nejsou ani zdaleka obdobím prázdna! Výlety za sportem, zájezdy k moři, kempování – pro každého z nás má léto v zásobě jiné příběhy a vjemy. A festivaly? Ty rozhodně patří mezi jeho nejvýraznější symboly. Ať už jste s partou kamarádů, nebo s rodinou, a srdce vás táhne za historií, sportem, nebo uměním, v akcích pod širým nebem si vždycky najdete svou cestu. Nemusíte ani jezdit daleko.

Zveme vás na Hrady CZ – jeden z domácích festivalů vás zavede na vlnách hudby na osm míst, která stála u zrodu naší historie.

A u kterých středověkých staveb se letos sejdou fanoušci českých interpretů? Podívejte se na naši mapu a vydejte se na výlet! Výkoop vás nenechá jet s prázdnou. Stačí, když v termínu do konce srpna správně odpovíte na naši soutěžní otázku a zaregistrujete svůj e-mail.

Deset letních šťastlivců (každá 50., 100., 150., 200., 250., 300., 350., 400., 450. a 500. správná odpověď) pak získá dva lístky na Festival Hrady CZ, a to na termín dle vlastního výběru. Tak nečekejte, až se léto zeptá na vaše plány, a nalaďte se s námi na nové zážitky.

Festival - České hrady
Švihov
Točník
Rožmberk
Bezděz
Kunětická
hora
Veveří
Bouzov
Hradec
nad Moravicí

Který z hradů, kde probíhá festival HRADY CZ, je nejstarší?

Bezděz
Veveří
Rožmberk nad Vltavou
Jméno
Email
Souhlasím s pravidly soutěže
Odeslat Odpověď byla odeslána

Na cestách s Kooperativou

S naší mobilní aplikací Koop Asistent vás o prázdninách jen tak něco nerozhází!

Stažením chytrého pomocníka do kapsy získáte:

- možnost zavolat na tísňové linky jedním dotykem
- rychlou provolbu na infolinku Kooperativy
- informace o dopravní situaci na hlavních tazích v ČR
- rady, jak postupovat v případě dopravní nehody nebo poruchy
- informace o mezinárodních silničních pravidlech
- návody, jak poskytnout první pomoc
- seznam poboček Kooperativy, včetně navigace na pobočku
Načítám obsah...