Vyzkoušejte si v online hře, jak byste reagovali na lepiče, vybržďovače, levoproudaře a další řitiče

Přiblížíte nám v krátkosti, o co v této hře jde?

Hráč postupně prochází modelové situace spojené s rizikovým chováním na silnici a vybírá si z možností, jak by při setkání s „řitičem“ určitého typu reagoval. Jeho volba má vzápětí v dané situaci určitý následek a hráč se také dozví, jak by měl v takovém případě správně postupovat. Takto projde šest úrovní, z nichž každá má jiného „řitiče“, a dostane se k závěrečnému kvízu, jehož výsledky může sdílet na sociálních sítích.

Co konkrétně mělo při vývoji hry na starosti Centrum dopravního výzkumu?

Podíleli jsme se na výběru videí a na dopravně psychologickém posouzení jednotlivých skupin „řitičů“, přičemž jsme dávali dohromady i tipy, jak na ně správně reagovat.

Existuje nějaká obecně platná strategie, jak se na silnici vypořádat s tím, když vás někdo vybržďuje, problikává nebo před vámi hodí myšku?

V zásadě bychom měli zachovat klid a situaci už více neeskalovat. Měli bychom si uvědomit, že nejdůležitější pro nás je dojet v pořádku a ve zdraví domů s nepoškozeným autem. Někdy může být i prospěšné si za volantem trochu zanadávat nebo se zastavit u pumpy na kávu. Celkově nemá cenu přilévat olej do ohně a situaci dále stupňovat. Pomůže třeba i to, když se pokusíme toho druhého člověka pochopit. Možná někam spěchá a je ve stresu, nebo třeba naopak jde o seniora či začátečníka, který jezdí pomaleji než ostatní.

Někteří z nás se dost možná v některé z těch skupin řitičů poznají. Může to na ně mít třeba i výchovný dopad?

Určitě je dobré poznat sám sebe a naučit se své chování za volantem korigovat. Každý máme nějaký přirozený temperament, který se odráží i v tom, jak řídíme. Měli bychom ho umět ovládat, abychom neohrozili sebe ani ostatní účastníky silničního provozu.

Jaké další aktivity má vaše centrum, a zvláště pak Divize dopravních technologií a lidského faktoru, které jste ředitelem, na starosti?

Těch věcí děláme celou řadu. Hodně se věnujeme třeba lidem, kteří přišli o řidičské oprávnění. Zákonem nyní vstoupila v platnost podmínka, že tito řidiči musí absolvovat terapeutický program, ve kterém se snažíme změnit jejich chování na silnici.

Jak takový program vypadá?

Skládá se z pěti skupinových setkání po čtyřech hodinách, během nichž pracujeme s účastníky na tom, aby si uvědomili, co způsobili. Aby vnímali důsledky svého chování, které dopadají na ně samotné i na jejich okolí, a snažili se ho změnit. Věnujeme se také práci se specifickými skupinami řidičů, jako jsou senioři, profesionální řidiči. Dále se zaměřujeme na lidský faktor v dopravě např. v souvislosti s rozvojem autonomních systémů. Řešíme také bezpečnost v dopravě s ohledem na účastníky provozu.

Našel byste nějaké řidičské prohřešky, které jsou pro nás Čechy a Moravany typické?

Ačkoliv máme nulovou toleranci hladiny alkoholu za volantem, stejně jsme zemí, kde lidé často řídí pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, především THC a pervitinu. Dalším typickým nešvarem našich řidičů je nedodržování maximální povolené rychlosti, protože nejspíš mají pocit, že jsou tady pokuty nízké a jejich vymáhání složité. Když přejedou do Německa nebo Rakouska, kde by zaplatili mnohem víc, jezdí najednou předepsanou rychlostí. S nástupem digitálních technologií samozřejmě také stoupá počet těch, kteří se kvůli mobilům, tabletům a jiným zařízením dostatečně nevěnují řízení vozu.

Na některých vašich projektech se podílí i Kooperativa, jak tato spolupráce funguje?

Spolupráce s Kooperativou už je dlouhodobější. Realizovali jsme společně několik různých projektů, ať už v rámci platformy Vize 0, nebo ještě spolu s Autoklubem České republiky. Podíleli jsme se třeba na celé řadě školení zaměřených například na řidiče integrovaného záchranného systému nebo naopak na začínající řidiče.