Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
Nikdy nemažte urážlivé zprávy, fotky nebo videa v afektu. Udělejte si screenshoty, uložte odkazy a časy komunikace. Bez těchto „digitálních otisků“ je velmi těžké situaci řešit ve škole nebo s policií.
Útočník sází na to, že oběť zastraší natolik, aby se nikomu nesvěřila. Cesta ven vede skrze prolomení ticha – ať už jde o rodiče, učitele nebo anonymní pomoc na Lince bezpečí (116 111).
Útoky na internetu mají reálné právní následky. Vydírání prostřednictvím intimních materiálů (revenge porn) nebo systematické ponižování může vést k trestnímu stíhání. U dětí do 15 let situaci řeší OSPOD a soudy pro mládež.
Kyberšikana je jakékoli chování, jehož cílem je vyvést z rovnováhy, ublížit, zastrašit nebo jinak ohrozit oběť za pomoci moderních informačních technologií, zejména internetu nebo mobilního telefonu. Aby bylo možné mluvit o kyberšikaně, musí být takové jednání cílené a opakované a pro oběť obtížně uniknutelné, může zahrnovat například ponižování, vyhrožování, šíření fotografií či videí bez souhlasu, krádež identity nebo vydírání. (Kožíšek, 2019) Od klasické šikany se liší tím, že nezná hranice času ani místa – oběť nemá kde najít klid.
Mezi nejčastější formy patří kybernetické obtěžování (urážlivé zprávy), kyberstalking (pronásledování online), denigrace (šíření lží a ponižujícího obsahu), vyloučení ze skupiny a v poslední době také zneužití umělé inteligence k vytváření falešných intimních fotografií či videí. S rozvojem technologií přibývají nové formy – jako je deepfake obsah nebo koordinované útoky z více falešných účtů.
Prvním krokem je uložit důkazy (screenshoty, záznamy). Pak zablokovat a nahlásit útočníka, zabezpečit účty silnými hesly a vícefaktorovým ověřením. A co nejdříve se svěřit dospělé osobě – rodiči, učiteli nebo psychologovi. V případě vyhrožování nebo vydírání kontaktovat policii. Pomoc nabízí také Linka bezpečí (116 111), E-Bezpečí nebo STOPonline.cz.
Kyberšikana je v mnoha případech trestným činem. Pachatelům hrozí trest za vydírání, nebezpečné pronásledování, pomluvu, šíření pornografického obsahu bez souhlasu nebo neoprávněné nakládání s osobními údaji. Konkrétní trest závisí na závažnosti činu a věku pachatele. Nezletilé pachatele (do 15 let) nelze trestně stíhat, jejich případ ale řeší OSPOD a soud pro mládež.
Před školní šikanou dřív stačilo zabouchnout domovní dveře. Dnes si ji děti nosí v kapse až do postele. Kyberšikana je neviditelný agresor, který útočí skrze monitory a displeje telefonů. Není to jen obyčejné „škádlení“ – je to cílený a opakovaný útok, před kterým není úniku. Snahou je vyvést oběť z rovnováhy, ublížit, zastrašit nebo jinak ohrozit za pomoci moderních informačních technologií.
Kyberšikana může mít mnoho tváří: od ukradené identity, vyhrožování, ponižování a vydírání až po ponižující fotky či videa, které se na síti šíří rychlostí blesku. Nejhorší je právě její všudypřítomnost. Zatímco klasická šikana končí se školním zvoněním, ta digitální nezná víkendy ani prázdniny. Pronásleduje oběť 24 hodin denně, přímo v bezpečí jejího pokoje. Není před ní kam utéct nebo se schovat.
Podle nejnovějšího výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 (Safer Internet Centrum ČR), do nějž se zapojilo přes 53 tisíc respondentů z celé České republiky ve věku 13 až 17 let, se s nějakou formou online agrese nebo kyberšikany setkala většina dětí. Nejčastější formou je slovní ubližování, které zažilo přibližně 62 % dívek a 55 % chlapců. „Mezi další časté formy patří šíření ponižujících fotografií (33 %), vyhrožování a zastrašování (26 %), obtěžování například opakovaným prozváněním (24 %) a šíření ponižujících videí (18 %). Kyberšikana přitom často představuje pokračování vztahů ze školy v online prostoru a útočníkem bývá nejčastěji spolužák nebo někdo z blízkého okolí, nikoli cizí člověk,“ uvádí odborník David Pecl ze Security Avengers a dodává, že alarmující je také fakt, že více než polovina obětí se nikomu nesvěří, čímž se psychická zátěž prodlužuje a situace se zhoršuje.
Kyberšikana je zákeřná v tom, že se děje za zavřenými dveřmi a děti ji velmi často skrývají. Studie Čeští žáci v online světě 2025 (Safer Internet Centrum ČR) uvádí, že více než polovina obětí (58 %) se nikomu nesvěří! Jen čtvrtina dětí se svěří rodičům, 7 % dětí shodně zavolalo policii nebo o situaci informovali učitele a 5 % dětí zavolalo na linku bezpečí, stejné procento záležitost řešilo s online poradnou.
Jaké mohou být varovné signály u dítěte?
Bohužel někdy může být kyberšikana velmi systematická – útočník může používat více účtů nebo se dokonce jedná o organizovanou skupinu. Jak to poznat? „Typické je, když se ve stejný čas objeví více nových profilů s podobným chováním, stejným stylem psaní nebo totožnými komentáři. Podezřelé je také rychlé sdílení stejného obsahu napříč různými účty. Pokud blokace jednoho profilu vede k okamžitému kontaktu z jiného, je pravděpodobné, že útočník používá více identit nebo postupuje koordinovaně,“ upozorňuje David Pecl ze Security Avengers.
Když se dítě svěří s kyberšikanou, potřebuje především pocit bezpečí. Překonejte vlastní strach a buďte mu oporou. Poděkujte mu za odvahu, se kterou za vámi přišlo, a ujistěte ho, že společně vše vyřešíte. Podívejte se na rady pro citlivou komunikaci, které doporučuje příručka Průvodce šikanou a kyberšikanou od Safer Internet Centrum:
Pokud se dítě (nebo dospělý) stane obětí kyberšikany, je potřeba jednat rychle a systematicky. David Pecl ze Security Avengers doporučuje tyto tři krizové kroky:
Uložte důkazy
Pořiďte screenshoty zpráv, profilů, fotografií nebo videí a uložte i konkrétní odkazy a čas komunikace. Důkazy jsou zásadní pro řešení ve škole, na platformě, případně i u policie. Důkazy nepromazávejte ani s nimi nemanipulujte.
Zastavte kontakt a zabezpečte účet
Na útočníka nereagujte, zablokujte ho a nahlaste jeho profil. Zároveň změňte hesla, zkontrolujte přihlášená zařízení a zapněte vícefaktorové ověření, aby nemohlo dojít k převzetí účtu.
Řekněte to dospělému a požádejte o pomoc
Dítě by nemělo zůstávat samo. Je důležité obrátit se na rodiče, učitele nebo školního psychologa. Pokud se útok odehrává mezi spolužáky, škola má povinnost situaci řešit. V případě závažného vyhrožování nebo vydírání je vhodné kontaktovat policii.
Jak zajistit dlouhodobé bezpečí? Zaměřte se na tyto tři pilíře:
„Můj bývalý kluk se svými kamarády mě psychicky deptají, že ať se začnu řezat, že nejlepší bude, když to udělám pod krkem, že ten je nejlepší hlavně pro mě, že doufají, že už se řežu, že dlouho nebyla zabijačka nějakých tlustých prasat,“ svěřila se šestnáctiletá Anička v poradně E-Bezpečí. Podobných případů bohužel stále přibývá a v některých případech tento tlak dokonce skončí sebevraždou. Jednou z obětí se stala například dvanáctiletá Rebecca Ann Sedwick, kterou spolužačky ze základní školy Crystal Lake Elementary School dva roky terorizovaly, až dívka systematický teror nevydržela a ukončila svůj život skokem z rampy opuštěné cementárny ve floridském Lakelandu.
Kyberšikana se vyskytuje v mnoha podobách a s rozvojem technologií přibývají stále nové. „V posledních letech se formy kyberšikany proměňují spolu s technologiemi. K tradičním projevům, jako jsou urážky nebo sdílení ponižujícího obsahu, se nově přidává zneužívání umělé inteligence. Přibližně 7 % dětí uvedlo, že někdo vytvořil jejich falešnou nahou fotografii pomocí AI, a ve více než dvou třetinách těchto případů následovalo vydírání,“ doplňuje Kožíšek. Tomuto jevu se říká revenge porn nebo deepfake sexuální obsah, a jedná se o trestný čin.
Co je deepfake, jak ho poznat a jak se proti němu chránit? 👉 Více se dozvíte v tomto článku
Kybernetické obtěžování (anglicky cyberbullying nebo online harassment) zahrnuje opakované zasílání nepříjemných, urážlivých nebo výhružných zpráv přes různé digitální kanály – sociální sítě, chatovací aplikace, herní platformy nebo e-mail. Typická forma probíhá v uzavřených chatovacích skupinách, jako jsou třídní skupiny nebo partičky na WhatsAppu, kde útočník ví, že oběť zprávy vidí, ale okolní skupina mlčí nebo se baví na její účet.
Jedním z častých typů kybernetického obtěžování je sexting 👉 V tomto článku se dozvíte, jak se bránit zprávám se sexuálním obsahem
Streamovací služba Netflix v loňském roce uvedla dokument Neznámé číslo: Toxické textovky, který popisuje skutečný příběh Lauryn Licari a jejího tehdejšího přítele Owena McKennyho. Páru teenagerů začaly chodit desítky agresivních zpráv denně – urážky, sexuální narážky, nabádání k sebevraždě i útoky smrtí. Vystopovat útočníka nebylo jednoduché. Až po dvou letech FBI odhalila překvapivého pachatele – vlastní matku Lauryn.
Jedná se o jeden z mnoha případů kyberstalkingu, tedy systematického sledování a pronásledování oběti v online prostředí. Útočník monitoruje její aktivity na sociálních sítích, zjišťuje polohu, shromažďuje informace a vytváří atmosféru strachu. Kyberstalking může být úzce spojen s pojmem doxing, tedy zveřejněním osobních údajů oběti (adresy, telefonního čísla, fotografie, školy) s cílem poškodit ji nebo umožnit útok jiným lidem.
Denigrace spočívá v šíření nepravdivých, zkreslených nebo urážlivých informací o oběti s cílem poškodit její pověst. Bývá kombinována s dalšími formami online agrese, jako je flaming – agresivní veřejné urážení a napadání – nebo trolling, tedy záměrné provokování za účelem vyvolání negativní reakce.
Hanění na internetu se netýká jen dětí, setkává se s ním i řada dospělých, včetně slavných osobností, které se denně potýkají s útoky na svou osobu. „Vypadá jak velryba.“ „Dva polské náklaďáky.“ „Tlustý prase, jak ji někdo vůbec může poslouchat.“ To jsou jen některé výroky v online prostoru na adresu zpěvačky Ewy Farne. „Musím se každodenně setkávat s tím, že vás okolí přesvědčuje o tom, že jste hnusná, škaredá, tlustá, jak vůbec s vámi někdo může být a jak sám se sebou můžete žít,“ svěřila se ve videu, které natočila pro projekt Nenech to být (dnes FaceUp), jehož cílem je boj proti šikaně.
Časté je také sdílení ponižujících fotografií nebo videí, falešné screenshoty konverzací nebo komentáře na sociálních sítích. Podle výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 (Safer Internet Centrum ČR) zažilo šíření ponižujících fotografií 33 % dětí a šíření ponižujících videí 18 % dětí. Tyto materiály bývají následně používány k dalšímu nátlaku.
Příkladem je příběh mladého muže, který se obrátil na Na horkou linku STOPonline.cz. V 16 letech byl na sociálních sítích zmanipulován k posílání intimních materiálů výměnou za peníze (Zdroj: Safer Internet Centrum ČR). Tyto materiály se začaly šířit bez jeho souhlasu a až po letech se odhodlal, aby požádal odborníky o pomoc s jejich odstraněním. Případ ilustruje, jak catfishing – tedy manipulace prostřednictvím falešné identity – může mít dopad na celý život oběti. Manipulaci dětí za účelem zneužití se říká grooming.
Záměrné vyloučení oběti z online skupin, komunit nebo her je méně viditelnou, ale o to bolestivější formou kyberšikany. Šikanovaná osoba je ignorována, odstraněna ze třídní skupiny na WhatsAppu nebo záměrně přehlížena v online hrách. Tato forma útoku cílí na sociální potřeby dítěte – potřebu sounáležitosti a přijetí.
Kyberšikana není jen morální problém – v mnoha případech jde o trestný čin a může vést k trestnímu stíhání. Česká republika nemá zvláštní zákon přímo nazvaný „kyberšikana“, ale toto jednání často naplňuje znaky jiných trestných činů, jako jsou tyto:
Za trestné činy hrozí pachateli podmíněný nebo i nepodmíněný trest odnětí svobody. Nezletilé osoby (do 15 let) nelze trestně stíhat, ale jejich chování řeší orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a případně soud pro mládež.
Důležité: Klienty Linky bezpečí jsou i sami agresoři kyberšikany – bojí se důsledků a trestu. To potvrzuje, že právní rámec má i preventivní efekt. (Čeští žáci v online světě 2025, Safer Internet Centrum ČR)
Někdy se stane, že se děti uzavřou do sebe a jako rodiče narážíte na ticho. Pokud máte pocit, že se s vaším synem či dcerou něco děje, ale nedaří se vám otevřít společný rozhovor, nepropadejte panice. Dejte jim vědět, že existuje místo, kam se mohou obrátit anonymně a bezpečně, aby na své starosti nebyli sami. Můžete jim zkusit nenásilně předat tyto kontakty, anebo se i vy sami poraďte s odborníkem.
