Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
„Hacknuté gamingové účty, svlékání fotek přes AI a vydírání, kyberšikana ve skupinových chatech nebo sdílení ponižujících videí a fotek,” vyjmenovává youtuber Kovy typy některých online útoků, se kterými se české děti setkávají v digitálním světě. Jak se proti nim bránit?
„Pokud si nejste jistí, jak postupovat, můžete se obrátit na Rodičovskou linku. Můžete si také s dětmi zahrát nějakou hru, podívat se na film nebo seriál. Pokud jde o počet a kvalitu vzdělávacích materiálů k tématu bezpečnosti dětí na internetu, patříme mezi evropskou špičku.“
Martin Kožíšek, Safer Internet Centrum ČR
94 % dětí ve věku 13–17 let ví, jak nahlásit závadný obsah online – to je dobrá zpráva. Aktivně závadný obsah hlásí více dívky (46 %) než chlapci (41 %). Nelegální obsah na internetu, zejména materiály s dětskou sexuální tematikou, lze anonymně nahlásit přes STOPonline.cz. (Zdroj: Safer Internet Centrum ČR)
Rodičovská kontrola (Family Link apod.) je skvělý pomocník pro mladší děti, ale u teenagerů její účinnost prudce klesá. Nejdůležitější je, aby se dítě nebálo přijít, když se něco pokazí. Musí vědět, že chyba (třeba odeslaná fotka) není důvod k trestu, ale k okamžitému společnému řešení.
Naučte své dítě reagovat na útok nebo nátlak automaticky: Ukončit komunikaci → Pořídit screenshot (důkaz) → Nahlásit (vám a v aplikaci). Predátoři sázejí na to, že dítě zmanipulují k utajení konverzace.
Nastavte si doma jasná pravidla. Nejde jen o čas u obrazovky, ale i o to, že se u jídla telefony odkládají. Buďte příkladem – pokud sami neustále scrollujete, dítě vaše rady o „digitálním detoxu“ neuslyší.
Internet je pro dnešní děti stejně samozřejmý jako vzduch, který dýchají. Tráví tam hodiny hraním her, scrollováním sociálních sítí, sledováním videí, chatováním s kamarády… Online svět není ale vždy jen procházka růžovou zahradou – někdy se promění v drsnou džungli plnou nástrah. Stejně jako své ratolesti učíme rozhlédnout se na přechodu, musíme je naučit bezpečně se pohybovat i v kyberprostoru. Prevence v tomto případě není známkou úzkostlivosti, ale důkazem zodpovědného rodičovství.
❗Stáhněte si chytrý checklist: Jak zajistit dětem bezpečí na internetu
Většina problémů nezačíná velkým nebezpečím, ale úplně běžnou situací. „Dítě si s někým začne psát, přidá si nového kamaráda ve hře nebo na sociální síti, připojí se do třídní skupiny na chatu. Někdy se ale komunikace postupně změní a objeví se tlak na sdílení osobních informací, fotek, tajení konverzace nebo přesun do soukromějšího prostoru. Právě tam vznikají situace vedoucí k manipulaci, vydírání nebo kyberšikaně. Setkáváme se také s tím, že intimní obsah sdílený v důvěře mezi vrstevníky se začne šířit dál a dítě ztratí kontrolu nad tím, kdo ho vidí,“ popisuje rizika Martin Kožíšek ze Safer Internet Centrum ČR.
Tyto problémy se dnes odehrávají hlavně tam, kde děti komunikují nejvíc, tedy v messengerech, na sociálních sítích a v herních chatech. Ke sdílení intimního obsahu mezi dospívajícími nejčastěji dochází na platformách jako Instagram, Snapchat nebo WhatsApp. Nejde však o jednu konkrétní aplikaci, ale o prostředí, kde je možné rychlé navazování kontaktů, skupinová komunikace a člověk snadno získá pocit soukromí, který ovšem může být klamný.
Podle výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 realizovaného Safer Internet Centrem ČR, ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, kterého se zúčastnilo přes 53 tisíc žáků základních a středních škol z celé České republiky ve věku 13 až 17 let, vyplynulo, že děti tráví online čas převážně o samotě, mimo dosah rodičů. Celých 61 % dětí tráví čas na internetu ve vlastním pokoji, zatímco v obýváku, kde by rodiče mohli mít alespoň základní přehled o tom, co se na displejích či monitorech odehrává, to je pouhých 7 %.
Zdroj: Safer Internet Centrum ČR
Internet sám o sobě není nepřítel. Skutečné nebezpečí vychází z konkrétních situací a chování – ať už ze strany cizích lidí, vrstevníků, nebo samotných dětí. S jakými riziky se v kybersvětě nejčastěji setkávají?
„Dobrý den, jsme rodiče 12leté dcery, která je podle našeho názoru ve škole vystavená kyberšikaně. Navštěvuje základní školu na menším městečku. Naše dcera používá sociální síť instagram. Skrze tuto síť v rámci členství v chatovací skupině jsou jí zasílány velmi vulgární vzkazy,“ napsala do poradny E-Bezpečí maminka jedné z obětí a jako důkaz přiložila printscreeny se zprávami, kde její dceru spolužáci zahrnují mnoha nadávkami, včetně útoků.
Kyberšikana často začíná jako „nevinný“ trolling – záměrné provokování k hádce. Může ale přerůst v urážky, systematické vylučování ze skupiny, šíření ztrapňujících fotografií bez souhlasu, nebo i v doxing, kdy útočník bez dovolení zveřejní soukromé údaje dítěte a vystaví ho tak veřejnému lynči.
Jak může kyberšikana vypadat a co dělat, když se vaše dítě stane obětí? 👉 Přečtěte si článek Kyberšikana: Co to je, jak ji poznat a jak se bránit
20 % dívek a 15 % chlapců narazilo na sexuální obsah na platformách s anonymními videochaty. Děti se na internetu snadno dostanou k obsahu, který není určen jejich věku – od násilných videí přes extremistický obsah až po pornografii. (Zdroj: Safer Internet Centrum ČR)
Myslíte si, že vaše dítě by nikdy nešlo na osobní schůzku s někým, koho zná jen přes internet? Průzkumy ukazují, že 14 % dívek a 22 % chlapců by takový návrh neodmítlo, 42 % dívek a 37 % odpověděli, že neví.
Online predátoři přitom záměrně vyhledávají kontakt s dětmi za účelem manipulace, zneužití nebo vydírání. Využívají přitom techniku zvanou grooming – postupné budování důvěry s cílem získat intimní fotografie nebo přimět dítě k osobnímu setkání. Nebezpečný je také catfishing – vydávání se za někoho jiného s využitím falešného profilu.
Toto téma není žádnou novinkou. Velkou debatu rozvířil už v roce 2020 dokument V síti Víta Klusáka a Barbory Chalupové, který odhalil praktiky sexuálních predátorů a realitu, která se děje za zavřenými dveřmi dětských pokojíčků. Přesto však k incidentům dále dochází a někdy z online prostředí přecházejí i do skutečného světa.
Zdroj: Safer Internet Centrum ČR
Když se „nevinná hra“ promění v líheň predátorů
Velké pozdvižení vyvolal v loňském roce skandál spojený s internetovou herní platformou Roblox, která je oblíbená zejména mezi dětmi a mladistvými. Právě tady si online predátoři v komunikačních nástrojích snadno vyhlédli své oběti. Nedostatečná moderace na těchto chatech umožnila šíření nevhodného obsahu a Roblox se tak stal terčem kritiky i několika žalob. V některých zemích, jako je například Egypt, Katar, Turecko a další byla dokonce platforma zablokována.
Proč i jediná odeslaná intimní fotografie může otevřít brány do pekla? 👉 Přečtěte si článek Sexting: Co to je, rizika a jak se chránit
Závislostní chování spojené s digitálními technologiemi se týká stále mladších dětí. Sociální sítě a hry jsou navrženy tak, aby maximalizovaly čas strávený na platformě. Zajímavé vysvětlení, proč jsou aplikace návykové a nutí nás k neustálé kontrole „lajků“ a notifikací, poskytuje například francouzský dokument Dopamin: Jak aplikace klamou náš mozek, který ukazuje, jak si aplikace udržují naši pozornost díky vyplavování „hormonu štěstí“. Děti, které tráví nadměrné množství času online, mohou trpět nedostatkem spánku, zhoršenými školními výsledky nebo sociální izolací.
Ochrana dětí v online světě nestojí na zákazu technologií, ale na vztazích a komunikaci. Technická opatření jsou užitečná, zejména u mladších dětí, ale sama o sobě nestačí. Největší prevencí je otevřený rozhovor a důvěra.
7 kroků, které můžete udělat pro větší bezpečí vašeho dítěte v online světě
Technické nástroje pro rodičovskou kontrolu pomáhají zejména u menších dětí nastavit hranice a filtrovat nevhodný obsah.
Windows a Mac
Windows 11 obsahuje nástroj Microsoft Family Safety, dostupný zdarma přes rodinný účet Microsoft. Umožňuje nastavit časové limity pro konkrétní aplikace, filtrovat obsah webu, aplikací a her a zobrazovat přehledy aktivit. Nastavení najdete v sekci Nastavení → Účty → Rodina.
Na macOS využijete Čas u obrazovky (Screen Time) v Systémových nastaveních. Funkce umožňuje omezit čas strávený v aplikacích, nastavení najdete zde.
Android a iOS
Na zařízeních Android nabízí Google aplikaci Family Link, která umožňuje spravovat účet dítěte, schvalovat stahování aplikací, omezit obsah a nastavit časové limity nebo vzdáleně zamknout zařízení. Vhodná je pro děti do 13 let.
Na iPhonu a iPadu přejděte do Nastavení → Čas u obrazovky. Pomocí funkce Čas u obrazovky můžete určit, kolik času smí vaše dítě strávit v různých aplikacích a na webových stránkách, k jakému obsahu bude mít přístup a s kým bude smět komunikovat. Můžete také zapnout žádosti o schvalování nákupů, takže děti budou muset ke způsobilým nákupům a bezplatnému stahování vždy požádat o souhlas rodičů. Více informací, jak používat rodičovský dohled u iPhonu nebo iPadu vašeho dítěte se dozvíte zde.
Sociální sítě
Právě sociální sítě jsou rizikové, pokud jde o únik citlivých informací. U každé platformy proto společně se svými dětmi zkontrolujte tato nastavení:
Děti často sdílejí informace, které samy o sobě působí nevinně, například přezdívku, fotografii obličeje, název školy, sportovní tým nebo oblíbená místa. Data z výzkumu Čeští žáci v online světě 2025 ukazují, že své skutečné jméno uvádí online přibližně 80 % dívek a 75 % chlapců, e-mailovou adresu zveřejňuje asi 64 % dívek a 49 % chlapců a fotografii obličeje sdílí zhruba 42 % dívek a 37 % chlapců. Menší, ale stále významná část dětí uvádí i telefonní číslo nebo místo bydliště.
Když se tyto střípky spojí, vznikne poměrně přesný profil dítěte. Lze zjistit, kdo je, kde se pohybuje, jaké má zájmy, kdy chodí na trénink nebo jak ho lze kontaktovat. Výzkum zároveň ukazuje, že děti často kombinují více údajů najednou, například jméno, fotografii a školu, což výrazně zvyšuje možnost jejich identifikace a dohledání.
„Největším rizikem proto není jedna konkrétní informace, ale jejich propojení. Fotografie v dresu prozradí klub, označení místa ukáže lokalitu, přezdívka se může opakovat napříč službami a veřejný profil umožní sledovat každodenní rutinu. Pokud dítě sdílí obsah v reálném čase, může tím nechtěně prozradit, kde se právě nachází. Z těchto detailů lze poskládat obraz života dítěte, aniž by si to samo uvědomovalo, a právě to představuje největší bezpečnostní riziko,“ varuje Martin Kožíšek ze Safer Internet Centrum ČR.
Nezapomeňte, že digitální stopu dětem vytváříme i my rodiče. Omezte sdílení jejich fotek a osobních informací a vždy se jich ptejte na souhlas. Pro fenomén, při kterém rodiče na sociálních sítích nadměrně zveřejňují fotky, videa nebo citlivé informace o svých dětech, se vžil výraz sharenting – jedná se o kombinaci slov share (sdílet) a parenting (rodičovství). Často se s tímto jevem setkáváme u mamablogerek a dalších influencerů.
Rozhovor o online bezpečnosti by neměl být jednorázovou přednáškou, ale přirozenou součástí rodinného života. Důležité je, aby dítě necítilo odsouzení, ale oporu.
Praktické tipy pro rozhovor s dítětem:
Nejúčinnější ochrana je kombinace otevřené komunikace, jasných pravidel a přiměřeného technického zabezpečení. Zajímejte se o online aktivity dítěte, nastavte si rodičovskou kontrolu na zařízeních a sociálních sítích a ujistěte se, že dítě ví, na koho se obrátit v případě problémů. Žádná aplikace nenahradí důvěrný vztah rodiče a dítěte.
Mezi hlavní rizika patří kyberšikana, setkání s online predátory (grooming, catfishing), přístup k nevhodnému obsahu, sdílení osobních dat vedoucí k doxingu, sexting a nadměrné používání digitálních technologií. Většina problémů nezačíná dramaticky, ale nenápadně – chatováním s novým kamarádem nebo sdílením na první pohled nevinné fotografie.
Na Windows použijte Microsoft Family Safety, na macOS funkci Čas u obrazovky. Pro telefony s Androidem stáhněte aplikaci Google Family Link, na iPhone a iPad aktivujte Čas u obrazovky v Nastavení. Na sociálních sítích přepněte profily dětí na soukromé a omezte, kdo může dítěti psát nebo ho označovat. Bližší postup pro každou platformu najdete v sekci výše.
Neexistuje jeden „správný“ věk, odkdy je možné „brouzdat vlnami internetu“. Věkový limit je však pevně stanovený u sociálních sítí: zpravidla vyžadují pro registraci věk 13+. Podle nařízení GDPR musí v České republice mít děti do 15 let k vytvoření účtu na sociální síti souhlas rodiče. V každém případě záleží na individuální zralosti dítěte a na tom, zda jste si jako rodiče nastavili jasná pravidla a otevřeně s dítětem komunikujete.
