Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
Nečekejte na zpomalení systému nebo vyskakující okna. Hlavním cílem dnešního škodlivého kódu je zůstat neviditelný, aby mohl nerušeně krást hesla a sledovat vaši aktivitu. Antivirus a pravidelná kontrola jsou nutností.
Většina malwaru (zejména trojské koně) potřebuje k aktivaci vaši pomoc – kliknutí na přílohu nebo stažení „hry zdarma“. Buďte skeptičtí k e-mailům a aplikacím mimo oficiální zdroje (App Store / Google Play).
Obnovení do továrního nastavení nebo čistá instalace systému je to nejlepší, co může běžný uživatel provést. I když 100% jistotu mít nemůžete nikdy, protože existuje malware, který přežije i reinstalaci.
Malware (z anglického malicious software) je jakýkoliv škodlivý software – program nebo kód – jehož cílem je poškodit zařízení, ukrást data, sledovat uživatele nebo jinak poškodit jeho zájmy. Zahrnuje celou řadu typů: viry, trojské koně, spyware, ransomware, červy a další.
Spolehlivým způsobem je sken bezpečnostní aplikací. Obecné příznaky – jako zpomalení telefonu – mohou mít i jiné příčiny. Konkrétní varovné signály jsou: aplikace, které jste sami nenainstalovali; neobvyklá spotřeba dat nebo baterie; neočekávané odhlášení z účtů; nebo zprávy odeslané bez vašeho vědomí. Nejlepší prevencí je instalovat aplikace pouze z Google Play nebo App Store a zařízení pravidelně aktualizovat.
Moderní malware se záměrně snaží být co nejméně nápadný – chce zůstat v zařízení co nejdéle a svou přítomnost neprozradit. Viditelné příznaky (zpomalení, vysoké vytížení procesoru) patří spíše do minulosti. Nejspolehlivějším signálem je detekce antivirem. Jinak si nákazy můžete všimnout třeba při kontrole bankovního výpisu, přihlašovacích aktivit svých účtů nebo při neočekávaném výskytu neznámých aplikací.
Prvním krokem je odpojit zařízení od internetu, poté spustit antivirový sken. Antivirus infikované soubory odstraní nebo dá do karantény. Pokud chcete mít naprostou jistotu, nejspolehlivějším řešením je přeinstalace operačního systému (u telefonu obnovení do továrního nastavení). Po vyčištění nezapomeňte změnit hesla ke všem důležitým účtům.
Slovo malware vzniklo spojením anglických slov malicious (škodlivý) a software. Jednoduše řečeno: jde o jakýkoliv program nebo kód, který byl vytvořen proto, aby poškodil, napadl nebo neoprávněně využil počítač, telefon či jiné zařízení.
Malware dokáže krást hesla, špehovat vaši aktivitu nebo vám zašifrovat soubory a žádat výkupné – v takovém případě mluvíme o ransomwaru. Útočníci z vašeho počítače mohou vytvořit i součást tzv. botnetu, tedy sítě infikovaných zařízení, která pak společně útočí na další cíle. Typů malwaru je celá řada: od běžných virů až po skrytý rootkit, který dokáže ovládnout systém na té nejhlubší úrovni.
Počítačový virus je jedním z nejstarších typů malwaru. Funguje podobně jako biologický vir – potřebuje „hostitele“, tedy jiný soubor nebo program, ke kterému se připojí. Jakmile takový infikovaný soubor spustíte, virus se aktivuje a může se šířit dál – do dalších souborů nebo přes síť na jiné počítače.
Klasické viry způsobovaly viditelné škody: mazaly soubory, zpomalovaly počítač nebo zobrazovaly zprávy. Dnes jsou sofistikovanější a snaží se zůstat co nejdéle skryté, takže dlouho ani nepoznáte, že váš počítač „marodí“.
Trojský kůň dostal svůj název z řecké mytologie – stejně jako proslulý dřevěný kůň před hradbami Tróje, i on ve svých útrobách skrývá nebezpečný obsah. Navenek vypadá jako legitimní program, třeba jako hra nebo aktualizace softwaru. Po spuštění ale provede něco, co uživatel vůbec nečeká: otevře útočníkům zadní vrátka do systému (tzv. backdoor), stáhne další malware nebo začne shromažďovat citlivá data.
Trojské koně se nešíří samy od sebe – potřebují, aby je uživatel sám spustil. A to je zároveň jejich nejsilnější zbraň: počítají s lidskou důvěřivostí.
Červ neboli worm je typ malwaru, který se dokáže šířit sám od sebe – bez jakékoliv pomoci uživatele. Stačí, aby se dostal do sítě, a pak se rychle množí a šíří z počítače na počítač. Nejde přitom o žádnou novinku – mezi „nejslavnější červy“ patří virus ILOVEYOU, který se v květnu roku 2000 šířil jako e-mailová příloha. „Zamilovaný vzkaz“ během několika hodin infikoval miliony počítačů v Evropě, Americe i Asii, útočníkům naletěli mimo jiné i v Pentagonu, CIA nebo v BBC. Odhadované škody se vyšplhaly na několik miliard dolarů.
Spyware (z anglického spy – špión) nebo infostealer se ve vašem zařízení „tiše usadí“ a špehuje vaši aktivitu, aniž byste o tom věděli. Může zaznamenávat stisky kláves (tzv. keylogging), pořizovat screenshoty, sledovat navštívené weby nebo přímo krást přihlašovací údaje a čísla platebních karet. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že ho málokdy odhalíte.
Adware je o něco méně zákeřný, ale velmi obtěžující. Zobrazuje nevyžádané reklamy, otevírá nové záložky v prohlížeči nebo mění výchozí vyhledávač. Sám o sobě nebývá nebezpečný, ale může otevřít dveře závažnějšímu malwaru nebo vaše data prodávat inzerentům.
Ransomware je v současnosti jednou z nejobávanějších forem malwaru. Po napadení zašifruje vaše soubory nebo zablokuje přístup k zařízení a útočníci pak žádají výkupné za jejich odemčení.
👉 Více o ransomwaru, jak přesně funguje, jak se šíří a co dělat po útoku, najdete v samostatném článku
Dříve platilo, že nakažený počítač se choval „divně“ – výrazně zpomaloval, hodně vytěžoval procesor nebo paměť. Dnes to tak jednoduché není.
„Příznaky jako divné chování počítače, vysoké využití procesoru a paměti a s tím související zpomalení počítače jsou spíše historické. U dnešního malwaru se neobjevují, respektive napadení malwarem se takto většinou už neprojevuje,“ vysvětluje odborník David Pecl ze Security Avengers.
Co tedy může skutečně signalizovat problém?
U telefonů platí totéž, co u počítačů: Nevyžádané aplikace, výrazně rychlejší vybíjení baterie (při normálním používání), nebo neočekávaná mobilní data spotřebovaná na pozadí – to vše může naznačovat problém.
Pokud máte podezření na nákazu nebo ji váš antivirus potvrdí, postupujte systematicky.
Prevence je vždy levnější než řešení škod. Naštěstí základní ochrana není tak složitá, ani drahá.
„Antiviry pro domácí uživatele již dávno nenabízí pouze ochranu proti virům, ale i spoustu doplňkových funkcí od VPN, přes správce hesel až po například detekci phishingových stránek,” uvádí odborník na kyberbezpečnost David Pecl. Ze své zkušenosti doporučuje:
Máte podezření na malware? Nepropadejte panice, ale jednejte rychle a systematicky. Postupujte podle návodu, který jsme si popsali výše v kapitole Jak odstranit malware. V případě ransomwaru neplaťte výkupné bez odborné konzultace. Zaplacení výkupného nezaručuje, že data skutečně dostanete zpět.
Nezapomeňte si uložit důkazy (screenshoty nebo záznamy) a incident nahlásit – některé regulované subjekty mají dokonce zákonnou povinnost hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu. Musejí incident nahlásit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin po jeho zjištění. Hlášení ale můžete podat i dobrovolně, přestože se na vás zákonná povinnost nevztahuje.
V ČR se závažné kybernetické incidenty hlásí na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
👉 Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu můžete provést ZDE.
Důležité je také zjistit, jak k nákaze došlo. Otevřená příloha? Stažená aplikace? Díky tomu se můžete pro příště vyhnout problémům.
