Vyplatí se nastudovat rozměry a naplánovat cestu
Řidiče osobáku, který si v půjčovně poprvé půjčil velké obytné auto nebo přívěsný karavan, na silnici většinou snadno poznáme. Pere se s dělicími čárami, krajnicí i parkovacími pruhy. Před první cestou s domem na kolech by si totiž každý měl našprtat rozměry auta a naplánovat cestu, aby na ní nebyla místa, kudy prostě neprojede, jakou jsou slepé uličky nebo třeba nízké mosty. „Stále je nutné myslet na vyšší stavbu auta, což platí obzvlášť, když máte nástavbu s alkovnou. Hrozí totiž, že někde přehlédnete průjezdnou výšku a poškodíte auto. Možná je to úsměvné, ale na palubní desku bych doporučil nalepit zákazovou dopravní značku, do které bych si napsal výšku auta, kterým jedu,“ radí instruktor bezpečné jízdy Radek Vrtal.
Napoprvé je to lepší mezi krabicemi
Když nemáme zkušenosti s řízením velkého obytného auta do 3 500 kilogramů nebo přívěsného karavanu, doporučují odborníci zaplatit si kondiční jízdy v autoškolách, kde jsou k dispozici dodávky typu multivan, transit nebo transporter. „Na parkovišti či nějaké podobné ploše je dobré trénovat pomocí kartonových krabic rozměry auta. Dát si krabice vedle sebe a zkusit zajet co nejblíže k nim. Vyskládat je na šířku auta a nechat po stranách cca 30 cm, abyste dostali do ruky rozměry vozidla. Platí to i pro velké přívěsné vozíky,“ radí instruktor Radek Vrtal. Většina obytňáků už má naštěstí parkovací senzory, které nám dost pomohou, neplatí to však pro všechny a už vůbec ne pro přívěsné karavany.
Králem silnic
Při řízení vysokého, těžkého a dlouhého obytného auta nebo přívěsu s obytnou nástavbou musíme na silnici dodržovat určité zásady a předvídat různé situace, v nichž se vozidlo chová jinak než osobák. S větším autem se trochu jinak najíždí do zatáček, jinak se také rozjíždí a brzdí. „V ostrých zatáčkách je potřeba si malinko nadjíždět. Když se vyhýbám protijedoucímu autu, sleduji pravé zrcátko, abych věděl, jak daleko jsem od krajnice. Když si nejsem jistý, prostě zastavím a nechám auto v protisměru projet,“ říká Radek Vrtal s tím, že bychom se měli na silnici chovat jako král silnic a všechno dělat v klidu, pomalu a s rozmyslem.
Boční vítr je krutý
Nezkušený řidič bude nejspíš zaskočen i dalšími jízdními vlastnostmi obytňáků. Mají slabou akceleraci, velké boční náklony a při brzdění v nich všechno padá. „První kilometry na silnici doporučuji raději nižší rychlost a pořádně vnímat chování auta. Zvykat si na rozměry, ale i na zvuky, které obytňák vydává,“ radí Radek Vrtal. S obytnými auty i s karavany umí hodně zacvičit boční vítr. Měli bychom s tím počítat například na mostech, nebo když vyjíždíme z lesa nebo ze zákrytu nějakého kopce. Obecně bychom měli být za volantem co nejopatrnější, protože kromě řidiče a spolujezdce na předním sedadle často v obytných vozech a karavanech ostatní cestující nejsou chráněni airbagy a ve starších typech obytňáků nemusí být dokonce ani pásy.
Podívejte se, jak na to
Co si pohlídat
Obytná auta jsou často na hranici hmotnosti pro řidičské oprávnění skupiny B (do 3 500 kg). Když budete mít plné obě nádrže na čistou a špinavou vodu, můžete překročit hmotnost a dostat pokutu za přetížení. Přísní jsou na to například v Rakousku, Slovinsku a Německu.
S obytným autem nebo karavanem nesmíte jezdit, když v něm někdo leží. Stačí ostřejší brzdy a může dojít k vážným poraněním. Nezapomeňte také vždy před jízdou vypnout přívod k plynovým bombám, případně si v půjčovně ověřit, zda má auto hlásič úniku plynu.
Podobný článek
Sdílejte článek:
