Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
Už dalajlama před lety řekl: „Moderní vzdělávání zahrnuje učení o hygieně fyzického těla. Nyní by se však mělo přidat i vzdělání o emoční hygieně.“ Dobře si uvědomoval, že pokud se necítíme psychicky dobře, ovlivňuje to celý náš život. Od práce a vztahů až po zdraví.
Nejen v případě fyzického zdraví je důležitá prevence. Snažme se proto dodržovat základní pravidla tzv. psychohygieny, tedy souboru doporučení, jak si chránit psychickou pohodu a zároveň zvyšovat odolnost vůči nejrůznějším škodlivým vlivům.
Jak začít? „Nejdříve si vyberme jednu nebo dvě zásady, u kterých vnímáme, že je potřebujeme nejvíce opečovat,“ radí psycholožka Klára Lampová.
7 zásad psychohygieny podle Nevypusť duši:
Postupně se učme zdravé návyky a věnujme čas tomu, co nám v životě dělá dobře. Velmi užitečné je naučit se říkat „ne“ a odmítat věci, které nás přetěžují. Chráníme tak své hranice, zamezujeme vyhoření a únavě a necháváme si prostor pro to, co je pro nás důležité.
Neziskovka, která přináší prevenci v péči o psychiku, šíří praktické a ověřené informace a usiluje o to, aby se konverzace o duševním zdraví stala součástí běžného života moderní společnosti, ve které se nikdo nestydí říct si o pomoc. Ve spolupráci s Nevypusť duši se snažíme bořit mýty a předsudky o duševním zdraví dětí i dospělých. Podporujeme programy prevence duševního zdraví pro studenty středních škol i širokou veřejnost.
Zatímco u nás jsou meditace a jiné mentální techniky stále ještě někdy brané jako alternativní věc pro pár zapálených, v některých zemích západní a severní Evropy se je učí už i děti ve škole. Pedagogičtí pracovníci tím získají studenty a žáky, kteří se lépe soustředí, nepodléhají tolik stresu, učí se emoční inteligenci a celkově jsou ve větší duševní pohodě.
A pokud to funguje na západě i východě, proč by to nemohlo fungovat i u nás? Pokud je toho na nás moc a cítíme se ve stresu, zkusme následující relaxační techniky.
Účinnými nástroji, jak zklidnit svou mysl, snížit stres a celkově zlepšit svou náladu, jsou meditační techniky a trénink všímavosti, tzv. mindfulness. Zkusme si každý den najít pět až deset minut sami pro sebe někde v klidu. Zavřeme oči a soustřeďme se na svůj dech. Pozorujme, co se právě děje, zaměřme se na své tělo nebo zvuky kolem nás. Vyzkoušet můžeme také vedené meditace například skrze mobilní aplikaci.
Pokud se naše nálada nelepší několik týdnů, je čas říct si o pomoc. „Můžete se svěřit blízké osobě, které důvěřujete, anebo zvážit vyhledání odborné péče,“ radí Klára Lampová z Nevypusť duši. K dispozici máme v takovém případě Linku první psychické pomoci na telefonním čísle 116 123. Rozsáhlý přehled míst, kam se můžeme obrátit, nalezneme taky na webu Nevypusť duši.
Když se trápí někdo blízký, buďme citliví a nabídněme pomoc. Jak na to krok za krokem s Klárou Lampovou:
Stejně jako dospělým ani dětem někdy není do smíchu. Co můžeme jako rodiče udělat pro své děti, abychom podpořili jejich duševní zdraví? Tři tipy podle Nevypusť duši:
Dětem naslouchejme a buďme k nim laskaví. I zde platí, že pokud je toho na ně nebo na nás moc, řekněme si o pomoc.
Některé změny našich nálad může ovlivnit i roční období. Jednou z výzev toho zimního je málo světla. Kvůli tomu se v těle tvoří méně serotoninu, známého hormonu štěstí, a melatoninu, který nám pomáhá se spánkem.
V zimních měsících nám často chybí vitamin D. Podle výzkumů má jeho nedostatek spojitost s vyšším rizikem depresí. Proto je důležité vitamin D získávat i v zim, například jako doplněk stravy.
Pokud jsme na sezónní výkyvy citlivější a trápí nás horší nálada a únava, vyplatí se lépe plánovat. Zařaďme více procházek, náročné úkoly přesuňme na jindy, pokud je to možné, více odpočívejme nebo zkusme světelnou terapii. Další tip přidává Klára Lampová: „Vytvořte si self-care box. Tedy krabičku, kterou naplníte věcmi, co vám přinášejí útěchu, mohou být vaším vlastním malým místem, kam můžete zajít, když se necítíte nejlépe.“
Blue Monday (neboli „modré/smutné pondělí“) připadá na třetí pondělí v lednu. Pojem vymyslel v roce 2004 psycholog Cliff Arnall a tvrdil, že jde o nejdepresivnější den v roce. Lidi prý trápí špatná nálada ze splátek vánočních dárků, nesplněných předsevzetí a krátkých dní. Ve skutečnosti šlo o marketingovou kampaň pro jednu cestovní kancelář, která chtěla zvýšit prodeje. Protože jak nejlépe zahnat chmury? No na dovolené! S vědou pojem nemá nic společného. A podle odbornic z organizace Nevypusť duši není leden depresivnější než jiná období.
Ani po odstranění restrikcí po pandemii se mentální zdraví lidí nezlepšilo. Ukazuje to zpráva o duševním stavu světa společnosti Sapien Labs. Trpí tím zejména obyvatelé vyspělých zemí. A nejedná se jen o mladé lidi. Co za to může?
