Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
1) Sezóna klíšťat začíná v dubnu. ❌ MÝTUS
Klíšťata začínají být aktivní, jakmile se teploty drží nad 5–7 °C. Kvůli mírným zimám se tak na nás můžou přisát klidně i v lednu.
2) Ve městě a na horách se nemusím chránit, klíšťata tam nejsou. ❌ MÝTUS
Objevují se všude – v městských parcích, na zahradách, kolem řek i ve vyšších nadmořských výškách (třeba na Sněžce). A pozor, ve městech bývají infikovaná dokonce víc než v lese!
3) Milují vlhko a nenávidí sucho. ✅ PRAVDA
Klíšťata preferují vlhké prostředí, protože snadno vysychají. Často se tak nacházejí ve vysoké trávě, v mechu nebo pod listím. TIP: Sledujte aktuální mapy aktivity klíšťat.
4) Klíště aktivně hledá, na koho se přisaje. ✅ PRAVDA
Pomocí tzv. Hallerova orgánu na předních nohách vycítí teplo, oxid uhličitý, pachy i pohyb. Když zaznamená blízkost „kořisti“, natáhne přední nohy a přichytí se. Neexistuje důkaz, že by klíšťata odradilo pivo, česnek nebo vitamín B. Ani že jdou hlavně po lidech se „sladkou krví“.
5) Skáčou na nás i ze stromů. ❌ MÝTUS
Klíšťata neskáčou ani nelétají. Číhají do 1,5 metru – v trávě, křoví, podél cest. Proto se přisají nejčastěji na nohy. Jak se tedy dostanou do vlasů nebo za krk? Vylezou si tam po oblečení.
6) Chránit se můžeme i přírodními repelenty. ✅ PRAVDA
Nejúčinnější je kombinace vhodného oblečení včetně dlouhých nohavic, silnějšího repelentu na oblečení a šetrnějšího na kůži. Dobrá je citronová tráva, eukalyptus nebo levandule. Pomohou i repelentní náramky.
Anketa
Jak se chráníte před klíšťaty?
7) Na tmavé oblečení klíšťata nejdou. ❌ MÝTUS
Barva jim je fuk. Na světlém oblečení je ale snáz uvidíte. I proto výzkumníci používají bílé plachty.
8) Přisáté klíště je potřeba nejdřív „udusit“. ❌ MÝTUS
Tohle je nejen zbytečné, ale i nebezpečné. Olej či masti klíště stresují a můžou zvýšit riziko nákazy.
9) Už neplatí, že bychom ho měli „vytočit“. ✅ PRAVDA
Kusadla klíštěte nemají závit jako šroub. Vytočení jen zvyšuje šanci, že ho přetrhneme nebo podráždíme.
10) Když klíště vytáhnu chvíli po přisátí, nenakazím se. ❌ MÝTUS I ✅ PRAVDA
U boreliózy trvá přenos 12–24 hodin, takže rychlost se počítá. Jenže u encefalitidy to může trvat i jen 15 minut. Obecně nicméně platí, že čím dřív klíště vytáhneme, tím je riziko infekce nižší. A pozor, typická červená skvrna u boreliózy se u 40 % nakažených vůbec neobjeví.
11) Očkování proti encefalitidě může zachránit život. ✅ PRAVDA
Nemáme proti ní léky a její následky mohou být vážné. Vakcína chrání zejména děti, seniory a lidi s oslabenou imunitou. Lidé nad 50 let ji mají zdarma, ostatní si můžou zažádat o příspěvek. Proti borelióze zatím očkování není. Klíšťata ale můžou přenášet i jiné nemoci – ehrlichiózu, babeziózu nebo ricketsiózu.
Když repelent nestačí a z neškodného výletu se vyklube nemoc s dlouhou léčbou, nechcete řešit ještě finance. FLEXI je pojištění pro chvíle, kdy příroda ukáže i svou temnější stránku.
