Místo sněhu na asfalt: Na jaře vyměníme běžky za kolečkové lyže

Kolečkové lyže již dávno neslouží pouze k letní přípravě profesionálních běžkařů, případně jiných vrcholových sportovců. Stále častěji se na kolečka stavíme i my obyčejní smrtelníci, kteří prostě ve volném čase chtějí dopřát tělu nějaký pohyb. Jaké má taková aktivita výhody?

• Nenamáhá klouby a posiluje celé tělo: Na rozdíl od běhání jsou kolečkové lyže velice šetrné k našim kloubům. Zároveň se při jízdě na kolečkách zapojují svaly téměř celého těla. 
• Rozvíjí vytrvalost, rovnováhu a koordinaci: Pravidelná jízda na kolečkových lyžích zvyšuje vytrvalostní sílu a další lyžařské dovednosti, jako je rovnováha a koordinace. 

Abychom však byli objektivní, i kolečkové lyže mají svá rizika, která bychom neměli podceňovat.

• Možnost pádu: Jezdíme po tvrdém povrchu, převážně po asfaltu. Pády tady většinou končí odřeninou, naraženinou, nebo dokonce zlomeninou. Určitě bychom proto neměli na kolečkové lyže vyrážet bez helmy, rukavic a chráničů loktů a kolen.
• Nebezpečí srážky: Máme k dispozici omezený počet tratí, většinou asfaltových cyklostezek, kde se pohybujeme s cyklisty, inline bruslaři nebo běžci. Měli bychom proto jezdit ohleduplně, abychom neohrozili sebe ani ostatní. Když si vybereme méně frekventovanou silnici, musíme dávat pozor na auta.

Vybíráme hůlky a lyže

Jestliže trénujeme na běžkování, hůlky by měly dosahovat 84 % výšky naší postavy, v případě bruslení je to 90 %. Výběr lyží odvisí od hmotnosti lyžaře, na výšce nezáleží. Když vážíme 90 kg a více, vyplatí se s ohledem na životnost lyží zvolit některý z hliníkových modelů. Lehčí lyžaři si mohou vybrat mezi hliníkovými a kompozitovými lyžemi. Ty kompozitové mají výhodu, že díky pružnému nosníku lépe tlumí vibrace z jízdy po méně hladkém povrchu. To oceníme především tehdy, když chceme jezdit dlouhé trasy, nebo dokonce závody.

Bruslení, nebo klasika?

Ještě předtím, než si kolečkové lyže pořídíme, bychom si měli dobře rozmyslet, jestli je potřebujeme na bruslení, nebo na klasiku. Ty na bruslení jsou kratší a mají užší kolečka. Nejkratší běžně vyráběné kolečkové lyže mají 530 mm (délka nosníku), což je také minimální přípustná délka při závodech FIS. Lyže na klasiku obvykle měří od 700 do 800 mm, mají širší kolečka a vyšší hmotnost. Největší rozdíl mezi klasickými lyžemi a těmi na bruslení však spočívá v antireverzním mechanismu, který zabraňuje protáčení kolečka a zajišťuje tak klasikům pevný odraz.

Na kolečkách záleží

Materiál koleček a jejich velikost jsou u kolečkových lyží stejně důležité jako to, jak namažete běžky. Určují, jak rychle lyže pojedou. Na výběr máte mezi třemi druhy koleček: gumovými, polyuretanovými a nafukovacími.

• Gumová: Jsou nejpomalejší, protože mají největší valivý odpor. Odpovídají zhruba jízdě na pomalém sněhu. Hodí se pro začátečníky, kteří je zvolí kvůli bezpečnosti, zkušenějším jezdcům zase poslouží k účinnému rozvoji specifické síly. Nevýhodou je, že se snadno opotřebovávají a musí se tedy často měnit.
• Polyuretanová: Jsou obvykle rychlejší než gumová a začátečníkům se nedoporučují. Pokročilejším lyžařům pomohou se zdokonalením stability. Dají se též kombinovat s gumovými (polyuretanová vepředu a gumová vzadu).
• Nafukovací pneumatiky: V poslední době se rozvíjí kategorie lyží vybavených nafukovacími pneumatikami, které zvládnou i nezpevněné cesty. Tento typ koleček je v našem výčtu nejrychlejší (bývá standardně vybaven brzdou) a nejtěžší. Začátečníkům se nedoporučují.

Kde nejradši jezdí mistryně ČR Katka Janatová

• Samozřejmě mám ráda kolečkovou dráhu v Jilemnici, kde bydlím. Dráha není moc dlouhá, ale nabízí zábavný sjezd i krátká stoupání.
• Moc hezká cyklostezka je také za Libercem, z Osečné přes Hamr na Jezeře. Je to rovinatá trasa v půvabné přírodě.
• Velmi jsem si oblíbila závod Lipnoloppet, což je krásná projížďka spíše klasickou technikou po silnici i cyklostezce. 

Odlišnosti v jízdě na kolečkových lyžích vysvětluje český reprezentant Michal Novák

• Na kolečkových lyžích se nedá tak snadno zastavit a při vyšší rychlosti není možné zastavit na místě. Vyrábí se sice i verze kolečkových lyží s brzdou, ale těm, kterým jde o výkon, takový model nedoporučuju. Brzdit lze několika způsoby – plužením, odvratem jedné nohy, třením odvrácené lyže o asfalt nebo vyjetím do protisvahu. Začátečníci by však určitě měli jezdit pouze po rovině a na bezpečném místě.

• Nefunguje zde ani odšlapování při sjezdech a ve vyšší rychlosti v zatáčkách. Na kolečkách zatáčíme pomocí přenesení váhy a naklopení vnější lyže.

• Při dešti a na mokrém asfaltu jsou sjezdy a zatáčky nevyzpytatelné. Přilnavost koleček za mokra se liší podle výrobců, některé značky kloužou méně, jiné více. Při mokru se může zhoršit také stabilita odrazu u klasiky.