Při přípravě dítěte na školu v přírodě by rodiče podle Barbory neměli vyvíjet na dítě nátlak, aby za každou cenu jelo. Měli by se spolehnout na to, že vyučující své žáky na čas strávený mimo domov předem připravují, a držet se v tomto ohledu zpátky. Jak bychom tedy měli doma k tomuto tématu přistupovat, abychom dítě správně emočně připravili?
„Mluvte o škole v přírodě s dítětem do té míry, jak moc samo chce. Neříkejte mu informace navíc, například co dělat, když se mu bude stýskat. Třeba by něco takového samotné dítě ani nenapadlo,“ vysvětluje Barbora. Naopak doporučuje, abychom dítěti určitě řekli, že se kdykoliv s čímkoliv může obrátit na vyučujícího a že rodiče budou doma a paní učitelka se s nimi vždycky může spojit.
Nám rodičům se po dětech také bude stýskat. Při mávání dětem na rozloučenou bychom se měli snažit udržet emoce. Dítě by si mohlo myslet, že je něco špatně, a může se začít bát. Nechme si slzy až po odjezdu autobusu.
Co do kufříku
Děti ve škole dostávají seznam toho, co si mají zabalit. Ten většinou obsahuje věci praktického rázu, jako jsou pláštěnka, holínky, plavky, hygienické potřeby atd. Co když však chceme dceři nebo synovi zabalit něco navíc? „Určitě respektujte pokyny školy. Pokud vyučující řeknou, že si děti brát něco nemají, tak jim to zbytečně nepřibalujte,“ říká Barbora Pšenicová. Podle ní škola ze své praxe dobře ví, co bude dítě potřebovat, ale také ví, co v kolektivu může spustit, když jedno dítě má třeba více sladkostí, než byl limit. „Když chcete zabalit dítěti něco, co mu vás nebo domov připomene, vyvarujte se rodinných fotek. Raději jim s sebou dejte třeba jejich oblíbeného plyšáka,“ radí Barbora.
Zapojte své děti do balení
Věci na školu v přírodě bychom měli sbalit společně s dětmi, aby nebyly překvapené, co kde mají a k čemu to mají. Zároveň se chceme společně s nimi vyvarovat situace, kdy budou přesvědčené, že jim maminka něco sbalila, ale přitom to s sebou mít nebudou. Samozřejmě je tak navíc učíme i větší samostatnosti a zodpovědnosti.
Kolik kontaktu s rodiči
Nekonečné téma na třídních schůzkách, když se probírá škola v přírodě, jsou mobilní telefony. Záleží na vyučujících, jestli je žákům tolerují, nebo si nepřejí, aby je měli. Mají k tomu ale vždy důvod. „Jakkoliv vás budou děti přesvědčovat, že se bez mobilu neobejdou, nepovolte. Kdyby nutně něco potřebovali, mohou se vždy obrátit na vyučujícího,” vysvětluje Barbora.
Zapomínat bychom podle ní neměli na dopisy nebo balíčky, které dítě potěší a dají mu jistotu, že na něj myslíme. Nejlepší je poradit se s vyučujícím ještě před odjezdem na školu v přírodě. Může si je od vás třeba vybrat před odjezdem a potom je dítěti během pobytu postupně dávat. Pokud budete dopisy nebo pohledy posílat poštou, ujistěte se, jak dlouho do dané lokality putují, aby je dítě ještě dostalo.
Když přemýšlíme, co napsat na pohled dítěti na škole v přírodě, řídíme se jednoduchostí a pozitivním laděním. Krátký vzkaz plný podpory a lásky často úplně stačí, chceme dítě ujistit, že doma je vše v pořádku a že se na něj těšíme. Pohled nebo dopis pro nás není místem, kde bychom sdíleli vlastní obavy nebo stesk. Právě naopak, jde o milý pozdrav, který dítě potěší a zvedne mu náladu.
A jak často píšeme? Nejlépe jednou až dvakrát za celý pobyt. Tak, aby dítě mělo radost, ale nebylo zahlcené. Pokud se rozhodneme poslat i balíček, vždy si nejdříve ověříme možnosti s vyučujícím, každá škola má svá pravidla ohledně doručování a obsahu zásilek.
Text přizpůsobujeme nejen povaze dítěte, ale i jeho věku. U malých dětí, které se čtením teprve začínají, často úplně stačí dvě krátké, jednoduché věty. Starším dětem můžeme napsat delší dopis nebo přidat pár osobních postřehů, které je potěší a motivují k vyprávění po návratu:
Krátký pohled
Milý Honzíku,
doufáme, že si školu v přírodě užíváš naplno! Doma je všechno v pořádku, Rexík ti posílá štěknutí a my velkou pusu. Těšíme se na tvoje vyprávění!
Máma a táta
Delší dopis
Milá Aničko,
každý den si s radostí představujeme, co krásného dnes zažíváš. Výpravy do přírody, hry s kamarády, večerní povídání! Věříme, že si dny naplno užíváš a objevuješ nové věci. Doma je všechno jako obvykle. Micka si spokojeně hoví na tvém polštáři a babička už přemýšlí, co ti upeče. Užívej si každý moment!
Posíláme ti velké objetí a pusu,
maminka a tatínek
Zkušenost i pro vyučující
Škola v přírodě je pro vyučujícího skvělý způsob, jak zažít fungování kolektivu mimo školní prostředí. Pobyt mimo lavice může třídu stmelit a vyučující si zároveň mohou všimnout, jestli se v kolektivu například někdo nestraní ostatních. Je to pro ně unikátní možnost nahlédnout děti trochu jinýma očima.
Nevypusť duši
Nezisková organizace, která odborně informuje o duševním zdraví, poskytuje praxi budoucím pracovníkům a pracovnicím pomáhajících profesí a angažuje se v reformě péče o duševní zdraví. Více informací naleznete na jejich webu.
Podobný článek
Sdílejte článek:
