Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
„Hlavní je děti naučit základy, nezačínat s ničím složitým a snažit se, aby všechno probíhalo zábavnou formou.“
Takto shrnuje svůj přístup sympatická instruktorka z jindřichohradeckého bazénu. A rovnou vyvrací i zavedený mýtus, že pro začátek se děti nejsnáze naučí prsa. Podle Markéty by naopak měly s plaváním začínat na zádech.
Děti se často bojí potápět nebo dýchat do vody, proto se jako první plavecký styl, který je necháme zkusit, hodí znak. „Děti z něj většinou nemají takový strach, protože leží na vodě na zádech a mají nad sebou oblohu nebo strop plaveckého bazénu. Přinejhorším se jim potopí břicho a zadek, což pro ně není tak děsivé,“ vysvětluje Markéta s tím, že u znaku se nejméně dělají chyby a dítě se na zádech také nejsnáze naučí splývat.
Ještě než se pustíme do samotné výuky plavání, měli bychom s dětmi zkoušet nejrůznější hry, pomocí nichž je naučíme vydechovat do vody a ponořit do ní obličej. „Obvykle foukám do vody jako první, abych jim předvedla, jaké to dělá legrační bublinky,“ směje se Markéta. „S potápěním je to trochu složitější, protože z toho mají děti opravdu strach. Postupujeme proto po malých krocích, nejdřív dětem namočím obličej, začneme společně foukat do vody, šploucháme po sobě vodu a nakonec se před nimi potopím, aby viděly, že jim nic nehrozí,“ popisuje. Dítěti při nácviku potápění také podle Markéty pomůže, když bude mít nějaký cíl, jako například vylovit hračku ze dna bazénu.
Způsobů, jak udržet děti při výuce plavání motivované, bychom našli víc, v první řadě bychom je měli co nejvíc chválit. A to i za sebemenší úspěchy a byť jen minimální pokrok. Určitě je také dobré, když dítěti sami ukážeme to, co se má naučit. Uvidí, že se to dá zvládnout, a nebude mít takové obavy. Markéta rovněž doporučuje používat plavecké pomůcky: „Dítě se díky nim má do vody na co těšit, cítí se s nimi bezpečněji, lépe se mu plave a víc vnímá učení jako hru.“
Rozhodně bychom ho k tomu neměli nutit. Při výuce plavání nechceme dítě vyděsit nebo traumatizovat, proto k němu musíme přistupovat citlivě, mluvit s ním o jeho obavách a případně lekci odložit na jindy. Podle Markéty Urbánkové je nejdůležitější vybudovat si u dítěte důvěru. „Nesmíme dítě, byť omylem či z nepozornosti, zradit, podvést nebo zklamat. Když například řekneme, že se spolu potopíme na tři, nemůžeme to udělat už po čísle dva. Jinak dítě vyděsíme a příště už nám nebude věřit,“ uzavírá naše povídání Markéta.
Anketa
Jakou plaveckou pomůcku využíváte se svými dětmi nejčastěji?
