Prohlížeč není podporován
Doporučujeme Google Chrome
Sdílejte článek:
V České republice se každý rok seniorům stane zhruba 90 tisíc zlomenin. Část z nich je přímo spojena s pády v domácnosti a s tím, že kosti už nejsou tak pevné jako dřív vlivem osteoporózy. Jen zlomenin krčku stehenní kosti je kolem 20 tisíc ročně a 30 % pacientů do 6 měsíců umírá na komplikace. Za těmito čísly nejsou jen rentgenové snímky, ale konkrétní příběhy: někdo musí do pobytového zařízení, jinému se výrazně zhorší zdravotní stav a potřebuje péči.
👉 Co přesně obnáší zlomenina krčku u seniorů?
„Problematika zlomenin u seniorů je vážná a rozhodně nejde jen o přirozený doprovod stárnutí, správnou prevencí jde riziko výrazně snížit a život seniorů prodloužit a především zvýšit jeho kvalitu,“ říká docent Dalibor Pastucha, přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava a LF Ostravské univerzity a Dětský a tělovýchovný lékař, ReFit Clinic s.r.o.
Po pádu následuje často hospitalizace, v některých případech i operace, delší ležení na lůžku. V důsledku mizí svaly, které dřív pomáhaly při chůzi. Senior si přestává věřit, víc se bojí, méně chodí. S tím se mohou přidávat další komplikace: zápal plic, trombózy, zhoršení rovnováhy, závislost na pomoci druhých.
A pocítí to i širší rodina, ze dne na den je potřeba řešit vozík, chodítko, úpravu bytu, někdy i to, jestli je možné, aby senior ještě bydlel sám.
Právě proto má smysl bavit se o prevenci zlomenin dřív, než k nim dojde. Část rizik neovlivníte: věk, genetiku, předchozí onemocnění. Ale velký kus práce se dá udělat v tom, jak silné máte kosti a svaly a v jakém prostředí žijete.
Jak posílit kosti, doplnit vápník a vitamin D a snížit riziko zlomenin? 👉 To vše najdete v článku o prevenci osteoporózy a zlomenin
První oblastí jsou kosti samotné. S přibývajícím věkem přirozeně ztrácejí hustotu a pevnost, u některých lidí až do podoby osteoporózy. Kosti jsou pak křehčí a i menší pád může skončit zlomeninou. Velkou roli hraje dlouhodobě jídelníček, dostatek vápníku a vitamínu D, ale i to, jestli se osteoporóza včas zachytí například denzitometrickým vyšetřením, které dokáže ukázat, že kost „slábne“, ještě než dojde k první zlomenině.
Druhou oblastí je pohyb a svaly. Svaly fungují jako určité „airbagy“ a zmírňují náraz. Když jich máte málo a jste celkově zesláblí, je každý pád tvrdší a riziko zlomeniny výrazně vyšší. Důležitá je proto pravidelná chůze a například i jednoduché cvičení na rovnováhu.
Třetí oblast, která se často podceňuje, je prostředí, ve kterém žijete. Většina pádů se nestane venku při sportu nebo na procházce, ale doma, tam, kde se cítíme nejvíce v bezpečí. V domácím prostředí dochází k 64 % všech pádů seniorů. Riziko zvyšují zdánlivé maličkosti: koberce, které kloužou nebo mají zvednuté rohy, kabely přes cestu, kluzká dlažba, neuklizené předměty, sešlapané bačkory bez opory či šero.
Jednoduché a mnohdy i finančně nenáročné úpravy bytu – lepší osvětlení, madla, stabilní obuv, přichycené koberce – přitom často dokážou rozhodnout o tom, jestli pád vůbec nastane, nebo jestli ho senior zvládne ustát.
Co vše si doma pohlídat? 👉 To se dozvíte v článku Pády seniorů
O to, proč jsou zlomeniny u seniorů tak důležité téma, co se děje po pádu a co může každý z nás udělat, jsme se zeptali Mgr. Matyáše Fošuma, Ph.D., ředitele Odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví České republiky a zástupce hlavní hygieničky ČR.
Matyáš Fošum: „U starších lidí nejde jen o to, že se kost zlomí. Zásadní je, co následuje. Zlomenina často vede k hospitalizaci, pak k období, kdy člověk hodně leží a málo se hýbe. Ztrácí svaly, jistotu v chůzi, soběstačnost. To všechno se může řetězit, přidají se infekce, komplikace s dýcháním, někdy nutnost dlouhodobé péče. Proto zlomeninu ve vyšším věku vnímáme jako zásadní zlom v životě, ne jako banální úraz.“
Víte, jaký je rozdíl mezi zlomeninou krčku a stehenní kosti? 👉 Víc o zlomeninách v článku Zlomenina pánve a stehenní kosti
Matyáš Fošum: „V naprosté většině případů doma. V prostředí, které znají, ale které je pro ně často zároveň plné pastí. Typická místa jsou přechod z ložnice do koupelny, noční cesta na toaletu, kuchyně nebo chodba. Ve hře jsou obyčejné věci: roh koberce, který není přichycený, kabel od lampy, kluzké pantofle, šero, ve kterém není vidět na nerovnost podlahy. K tomu senioři často bojují i s dehydratací, která snižuje jejich pozornost. Nebývá to tedy jeden velký problém, ale součet drobností, které se sejdou v nevhodný okamžik.“
Matyáš Fošum: „Kostra sama o sobě nestačí. Je obalená svaly, které fungují jako ochrana, pomáhají nám držet rovnováhu, tlumit nárazy, rychle reagovat, když zakopneme. Když jsou svaly slabé, pád je pravděpodobnější a dopad tvrdší. Zároveň se do toho promítá životní styl: málo pohybu, kouření, alkohol, jednostranná strava. Výsledkem jsou slabší kosti i svaly, a to je kombinace, která pádům a zlomeninám nahrává.“
Matyáš Fošum: „Má. Ideální je samozřejmě začít dříve, ale pozdě na změnu není nikdy. U starších lidí je důležité postupovat opatrně, nehonit výkony, ale najít si pravidelnost. Může to být kratší procházka, jednoduchá cvičení na rovnováhu u stolu, drobné úpravy jídelníčku. Když se do toho člověk pustí sám, je dobré se aspoň poradit s praktickým lékařem, případně s fyzioterapeutem. Ti vám pomůžou nastavit bezpečný začátek, aby prevence nepřinesla další rizika.“
Matyáš Fošum: „Začal bych otevřeným rozhovorem, bez strašení, ale s respektem. Vysvětlit, že nejde o „kontrolu“, ale o snahu, aby mohli být doma co nejdéle a co nejvíce soběstační. Pak se společně projít po bytě a podívat se na konkrétní věci: kdy jste naposledy pořádně uklidili kabely, jak vypadá domácí obuv, jestli se v noci dá rozsvítit, aniž by člověk klopýtal ve tmě. A třetí krok je podpora pohybu: nabídnout společnou procházku, doprovod k lékaři, pomoc s výběrem vhodného cvičení. Někdy stačí drobné impulzy, aby se senior odhodlal ke změně.“
Zlomeninám u seniorů se nedá vyhnout úplně. Ale dá se výrazně snížit jejich riziko a zmírnit následky.
