Blog

Záplavy bychom mohli odstranit zelenými střechami

16.7.2019

hero_blog

Martin Pribila staví netradiční krtkodomy, které by mohly pomoci s globálním oteplováním 

„Naši klienti si na střeše vypěstovali třeba meloun. Teď to zkouším taky. Viděl jsem kukuřici, rajčata, hrách, jahody, papriku i bylinky vyrostlé na střeše,“ říká slovenský stavitel Martin Pribila, který se prosadil se svou vizí takzvaných krtkodomů. Ty umějí zadržovat vodu v krajině a mohou se tak stát významným příspěvkem v boji proti globálnímu oteplování.

Text: Gabriela Bachárová

Foto: Eliška Slováková, archiv

Stavíte krtkodomy, které mají na střeše zeleň. Jak jste přišel na ten nápad?

Krtkodomy jsou domy kryté hlínou a většinou vsazené do svahu, aby z nich byl i pěkný výhled. Díky zelené střeše majitelé nepotřebují klimatizaci a i náklady na topení jsou minimální. Nápad vznikl hned po škole, když jsme zkoušeli dělat různé stavby. Krtkodům byl shodou okolností první, stavěl jsem ho pro sebe. Po dvou letech jsem věděl, že chci dělat už jen něco, co má smysl. A ten rozhodně nevidím v tom, mít v létě rozpálenou a v zimě mrznoucí střechu. Je přece skvělé vlastnit dům, který zadrží vodu, jeho střecha a fasáda budou fungovat jako klimatizace i topení, a ještě si užijete krásný výhled.

Jakým způsobem krtkodomy ochlazují nebo naopak ohřívají interiér?

Není to tak, že by zeleň na střeše a fasádě přímo ohřívala nebo chladila dům, ale akumuluje teplo. A to dlouho. Několik měsíců. Než ho přes léto naakumuluje, už se venku začne ochlazovat. Vy ale pořád ještě nemusíte topit, protože uvnitř je dál teplo. A naopak, koncem ledna a začátkem února je sice ještě zima, ale slunce už trochu hřeje. A to stačí na to, aby se dům vytápěl takzvanými pasivními solárními zisky. Náklady na topení jsou u krtkodomu minimální, nižší než účet za telefon.

Krtkodomy_dum

„To, co jsme si z přírody vzali, bychom měli vrátit. Když něco vyasfaltuji či vybetonuji, musím ztracenou zeleň nahradit jinde.“

Zelená střecha asi taky zadržuje vodu, že?

Déšť z návalového lijáku, protože ty jsou dnes běžnější než jemné deště v minulosti, dokáže hlína na střeše domu opravdu zadržet. Trvá dva tři dny, než zvolna steče až před dům. V únoru byly v Bratislavě povodně, kanalizace nestíhala, protože všude jsou zpevněné povrchy. Všechen „bordel“ z kanalizace šel ven. Ze střech by voda odtékala více dnů. Nebojím se říct, že s pomocí zelených střech bychom mohli odstranit 90 procent záplav.

Do jaké míry by se ale musely zelené střechy rozšířit, aby to mělo protizáplavový efekt?

Jeden architekt působící v Rakousku říká, že to, co jsme si z přírody vzali, bychom měli vrátit. Když něco vyasfaltuji či vybetonuji, musím ztracenou zeleň nahradit někde jinde. Pokud bychom na 50 procentech střech ve městech měli zeleň, povodeň je nevytopí, protože vodu střechy zadrží.

Zeleň není zadarmo, ale vyplatí se

Jaká jsou další opatření proti záplavám, které se dají udělat ve městě?

Šikovně to mají vymyšleno v Holandsku. Na sportovištích nebo místech, kde se shromažďují lidé, dělají prohlubně, kam se v případě intenzivního deště voda vlije a město nezatopí. 

Když jsou tato opatření proti povodním a na zadržení vody tak účinná, proč u nás nejsou rozšířenější?

Protože jsou dražší. Mít zelenou střechu, to je poměrně velká investice. Pokud si dám na střechu fólii, zaplatím za metr čtvereční 500 korun. Zvolím-li intenzivní zelenou střechu, bude mě to stát pětkrát tolik. Na druhou stranu, zadrží mi to vodu, budu mít lepší kanalizaci, ochladí mi to interiér a nebudu muset platit za klimatizaci – servis, energie, čištění. Zjistil jsem však, že lidé si raději pořídí drahou klimatizaci než zelenou střechu, která by je ve výsledku vyšla levněji. Skoro každý se bojí prvotních nákladů.

Je tedy těžké lidi přesvědčit, aby do toho šli?

V paneláku velmi. Zkouším to stále. Jakmile slyším, že si chce někdo pořídit klimatizaci na horní patro nebo plánuje rekonstrukci podkrovních kanceláří, hned se ptám: A o zelené střeše jste slyšeli? Dlouhodobé náklady na klimatizaci jsou třeba u firem mnohem větší, než by byly na zelenou střechu. Klimatizace vydrží 15 let, ale taková střecha tisíc. Co se s ní stane? Rozpadne se na polovinu? Nic takového.

Krtkodomy_priroda

Červená střecha má 75 stupňů, zelená 25

Jací lidé si nejčastěji váš krtkodům pořizují?

Většinou jsou to začínající rodiny nebo již rodiny s dětmi. Klienti říkají, že to dělají právě pro své potomky. Aby byli zdraví, protože oni sami třeba v dětství nebyli. Dobře známe syndrom nemocných budov, i když někteří stále tvrdí, že nic takového neexistuje. Podívejme se ale, kolik je všude kolem alergií. Devadesát procent času trávíme v interiérech, je proto nutné, aby byly zdravé. 

Co si lidé na zelené střeše nejčastěji pěstují?

Naši klienti si na střeše vypěstovali omylem například meloun. Ten teď zkouším i já. Viděl jsem na střeše taky kukuřici, rajčata, hrách, jahody, papriku i bylinky. Půda má půl metru hloubky, klidně ji tedy můžete i zrýt. Dokonce jeden klient chtěl střechu zorat, nevím ale, jak to dopadlo. Já mám na střeše trávu. Kdykoliv sáhnu na půdu, je tam 25 stupňů Celsia. Běžná červená střecha má v létě kolem 75 stupňů, černá ještě více, 85 stupňů i více. Co je příjemnější mikroklima?

Jakým jiným způsobem kromě zelené střechy mohou zadržovat vodu ve svém okolí?

Různě. Třeba v naší vesnici jedna firma a obecní úřad poskytují granty na komunitní projekty. Jedním z nich může být třeba záměr zrušit jedno dvě parkovací místa a namísto nich udělat malé zádržné jezírko, které zachytí vodu z dešťů. Nebo navrhnout před panelákem tůňku, která bude sloužit jako klimatizace. A pak už jen napsat projekt a poprosit sousedy, ať pro něj hlasují.

„Očekávám, že vzhledem ke klimatickým změnám přibude v nejbližší budoucnosti kolem nás mnohem více zeleně.“

Může mít tůňka před panelákem takový efekt jako klimatizace?

Dám vám příklad. Projděte se po městě. Jeden dospělý 25metrový strom má výkon deseti klimatizačních jednotek. Kolem bytového domu, kde je sto bytů, takových stromů potřebujete deset, aby efektivně ochladily prostředí. Nebo z rozpáleného chodníku vkročte do parku, pocítíte ten teplotní rozdíl. V parku je vždy příjemněji.

Jaké jsou další možnosti zadržování vody v krajině?

Například když jsem stavěl dům, hned za cestou jsme si udělali strouhu. Ty už z přírody mizí. Nebo jsem vyčistil strouhu na veřejném pozemku a udělal tam hráz. Mimochodem, dcerku baví procházet přes vodu suchou nohou. Další hráz jsem udělal na potoku v lese. Chodíme se teď dívat, jak to tam vypadá. Nebo mohu lopatou za dvě stě korun vykopat malou jámu, která vodu zadrží během intenzivního deště. Jednoduché.

Když se přirozený koloběh přírody poruší, je zle

V Česku se před několika týdny objevila výzva zalévat trávu a stromy kbelíky vody, kterou nasbíráme během mytí nádobí nebo po použití vany. Má něco takového pro udržení vody v přírodě smysl?

Příliš ne, i když já sám to tak dělám u rodičů a dělával jsem to u babičky. Voda z venkovního kohoutku netekla na zem, ale do kbelíku, a pak jsme s ní zalévali například kytky. Jenže budete schopni dělat to tak doma roky nebo celý život? Ideální je, abychom mohli vodu pomalu pustit do země, například právě ze zelené střechy. Odpařila by se a pak mohla spadnout znovu v podobě deště na zem či do studny, odkud ji pak zpětně použiji. Věci tvoří v přírodě uzavřený cyklus. Pokud se poruší, nastává problém. 

Vzpamatují se podle vás lidé a začnou konečně něco dělat proti klimatickým změnám?

Ekologové, klimatologové, ovocnáři a další, ti všichni delší dobu vědí, že se s počasím děje něco nedobrého. Běžní lidé si toho nevšímali nebo si to nepřipouštěli, teď už ale všichni vidí, že máme problém. Vinou horka kolabujeme, necítíme se dobře. Pokud to pochopí společnost jako celek, což se už děje, věřím tomu, že budou přijata opatření. Například v Česku chce vláda za každého obyvatele zasadit jeden strom. Bylo by potřeba zasadit jich alespoň deset, ale pro začátek dobré. Osobně jsem už zasadil asi stovku stromů, snad alespoň deset přežilo. Třeba nám v pytlíku vyklíčily oříšky, tak jsem je jednoduše vrátil do přírody. Očekávám, že vzhledem ke klimatickým změnám přibude v nejbližší budoucnosti kolem nás mnohem více zeleně.

Chtěli byste si postavit krtkodům? Nám to přijde jako skvělý nápad! Nicméně ať už budete stavět nebo kupovat jakoukoliv nemovitost, nezapomeňte si ji pojistit. Naše pojištění vám zajistí komplexní ochranu například před živelními událostmi, zloději či vandaly. Nebo si můžete připojistit třeba rostliny na střeše krtkodomu. 

Věděli jste že?

Centrála skupiny Vienna Insurance Group ČR, kde sídlí i pojišťovna Kooperativa, byla v roce 2011 vyhlášena nejlepší kancelářskou budovou světa a získala cenu MIPIM Awards. Důraz je v naší centrále mimo designu kladen na minimalizaci energetické náročnosti i vlivu na životní prostředí. Nejen díky unikátnímu systému chlazení budovy proplachovacím kanálem z Vltavy nebo intenzivnímu využívání přírodního osvětlení obdržela budova prestižní certifikát LEED Zelené budovy.

přečtěte si také