Vážení klienti. S ohledem na vládní opatření proti šíření koronaviru a naši dobrovolnou pomoc hygienickým stanicím při trasování kontaktů, došlo k dočasnému omezení provozu infolinky. Obracejte se na nás prosím pouze v pracovní dny od 8:00 do 17:00 hodin. Děkujeme za pochopení.

Vážení klienti, od pondělí 23. 11. se na Vás těšíme na našich pobočkách v nové otevírací době. Před návštěvou pobočky si prosím ověřte na webu koop.cz případně telefonicky, zda je Vámi vybraná pobočka pro klienty dostupná a v jakém čase. Můžete nadále využít našich služeb prostřednictvím svého poradce, webových stránek nebo na infolince 957 105 105. Těšíme se na Vaši návštěvu!

Řešení škod u zákonného pojištění zaměstnavatele

Jak postupovat

Nahlaste škodu

Škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání hlásí zaměstnavatel přes vpisovací formulář Hlášení pojistné události.

K hlášení přiloží i Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu – hlášení změn.

Všechny potřebné formuláře posílejte na adresu:
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
P.O.BOX 50
664 42 Modřice

nebo Datovou zprávou do naší Datové schránky n6tetn3 nebo na e-mailovou adresu: podatelna@koop.cz (v případě potřeby mohou být originály vyžádány likvidátorem v průběhu likvidace pojistné události). Dříve, než zvolíte tento způsob doručení, zvažte prosím důkladně, že pojišťovna nezaručuje ochranu obsahu zpráv, které jsou prostřednictvím e-mailu zasílány, proti neoprávněnému přístupu třetí strany v průběhu jejich přenosu nebo při jejich doručení.

Pojišťovna standardně odpovídá zaměstnavateli i poškozenému zaměstnanci prostřednictvím listovní zásilky.

Forma podkladů

Korespondence, včetně dokladů u již zaregistrovaných pojistných událostí, musí být označena číslem pojistné události (dále jen PU). Tento údaj zabezpečí jejich identifikaci. Doklady, které prokazují výši nároku, musí zaměstnavatel uchovat v originálu, popř. v úředně ověřené kopii, pokud tento originální dokument nedoručí přímo pojišťovně.

Jak probíhá řešení škody

Po nahlášení škody přiřadíme pojistné události identifikační číslo...

Po nahlášení škody přiřadíme pojistné události identifikační číslo a škodu dostane k vyřešení tzv. likvidátor. Vždy s novou registrací zasíláme informativní dopis zaměstnavateli o provedené registraci spolu s informací o Zpracování osobních údajů a dopis poškozenému zaměstnanci o provedení registrace a rovněž s informací o Zpracování osobních údajů.

Likvidátor prostuduje všechny dokumenty...

Likvidátor prostuduje všechny dokumenty obsažené ve spisu k pojistné události. Písemně se na vás obrátí, pokud požaduje doplnit určité doklady.

Na likvidátory pojistných událostí není telefonní spojení...

Na likvidátory pojistných událostí není telefonní spojení, proto v případě dotazu na průběh likvidace škody je třeba použít kontakt: likvidace125@koop.cz s identifikací pojistné události. 

Zaměstnanec získává informace u zaměstnavatele

Nároky vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání uplatňuje poškozený zaměstnanec u zaměstnavatele, který je předá pojišťovně k dalšímu řešení.

Poškozený zaměstnanec se na průběh řešení pojistné události musí informovat u svého zaměstnavatele. Pouze u dlouhodobě pojišťovnou vyplácených nároků (renty, výživy pozůstalých) již komunikuje pojišťovna s poškozeným, popř. pozůstalými.

Do 15 dnů po skončení šetření vyplatíme škodu...

Do 15 dnů po skončení šetření vyplatíme škodu. Nelze-li ukončit šetření do 3 měsíců od nahlášení pojistné události, sdělíme vám důvody, pro které není možné likvidaci ukončit. V takovém případě můžete požádat o zálohu, a pokud tomu nebude bránit rozumný důvod, poskytneme vám přiměřenou zálohu. 

Peníze vám vyplatíme dle vašeho požadavku...

Peníze vám vyplatíme dle vašeho požadavku převodem na bankovní účet nebo poštovní poukázkou.

Po ukončení šetření a vyplacení pojistného plnění obdrží pojištěný zaměstnavatel a poškozený zaměstnanec dopis s vyrozuměním o výši plnění (s výjimkou dlouhodobě vyplácených rent a výživ pozůstalých, kdy je vyrozuměn pouze poškozený zaměstnanec, popř. pozůstalí).

Jak zjistit aktuální stav šetření škody

Na aktuální stav šetření se můžete informovat na adrese: likvidace125@koop.cz.

Vždy potřebujete znát číslo pojistné události.

Druhy náhrad

Z pracovních úrazů nebo z nemocí z povolání

V souvislosti s poškozením zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání mohou vzniknout zaměstnanci tyto druhy náhrad:

  • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti – odvádí se daň z příjmů
  • Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo po přiznání invalidity (tzv. renta) – odvádí se daň z příjmů
  • Bolestné a ztížení společenského uplatnění 
  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  • Věcná škoda 

Při úmrtí zaměstnance

  • Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením 
  • Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem 
  • Náhrada nákladů na výživu pozůstalých 
  • Jednorázové odškodnění pozůstalých  
  • Náhrada věcné škody 

Obdobný rozsah druhů náhrad mají i zaměstnanci činní na základě dohod konaných mimopracovní poměr. 

Jak se odškodňuje bolest a ztížení společenského uplatnění (ZSU)

  • S účinností od 26. 10. 2015 schválila vláda nové vládní nařízení č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
  • Podle tohoto nového vládního nařízení se postupuje u nároků na bolest a ZSU vzniklých od 26. 10. 2015.

Postup pro uplatnění nároku a výplaty náhrady za ztrátu na výdělku (tzn. renty)

Kdy vzniká nárok:

Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniká za předpokladu, že u poškozeného zaměstnance dojde v příčinné souvislosti (je nutno podložit lékařským posudkem vystaveným poskytovatelem pracovnělékařských služeb) s utrpěným pracovním úrazem nebo zjištěnou nemocí z povolání k poklesu na výdělku (např. převedením na méně placenou pracovní pozici, rozvázáním pracovního poměru, snížením pracovního úvazku apod.).

Výpočet náhrady:

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zaměstnance před vznikem škody (stanovuje zaměstnavatel) a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR. Za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. 

Podmínkou pro výplatu náhrady za ztrátu na výdělku tedy je, aby byl poškozený zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ nebo byl evidován na ÚP ČR (tyto podmínky neplatí pro poživatele invalidního důchodu 3. stupně – dříve plný invalidní důchod ).

Výplata náhrady:

  • Výplata náhrady se provádí zpravidla 1x měsíčně, a to na základě doloženého dosaženého měsíčního výdělku nebo potvrzení o evidenci na ÚP.
  • Z náhrady se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, podléhá pouze dani z příjmu.
  • Náhrady mohou být postiženy výkonem rozhodnutí (exekuce, insolvence apod.). 
  • Náhradu je možné, dle výběru poškozeného zaměstnance, zasílat složenkou či na účet (i do zahraničí). 

Jak dlouho náhrada náleží:

Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil

  • věk 65 let nebo
  • do data přiznání starobního důchodu,
  • dále do případné změny poměrů na straně zaměstnance ( změna zdravotního stavu, ekonomických podmínek, výkon trestu, rodičovský příspěvek  apod. ).                        

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých:

Jestliže poškozený zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání, náleží pozůstalým, kterým poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, náhrada nákladů na výživu pozůstalých. Výpočet se provádí podle zákoníku práce.

Formuláře

Formuláře označené jako "vpisovací" můžete rovnou vyplnit, poté vytisknout, podepsat, opatřit datem a razítkem a dodat do Kooperativy. Pokud již máte přidělené číslo pojistné události, uvádějte ho na další dokumenty, které nám budete dodávat. 

Doklady, které prokazují výši nároku, musí zaměstnavatel uchovat v originálu, popř. v úředně ověřené kopii, pokud tento originální dokument nedoručí přímo pojišťovně.

Formuláře pro oznámení pojistné události ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 

Formuláře pro odškodnění náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo náhrady nákladů na výživu pozůstalých (RENTA)

Všechny potřebné náležitosti k zahájení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení zákoníku práce najdete zde.

 

Nejčastější otázky

1. otázka: Jak se posuzuje nákaza koronavirem ve smyslu zákonného pojištění?

Odpověď: Centrum pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání informuje, že likvidace pojistných událostí, správa inkasa zákonného pojištění a správa rent probíhají plynule a bez omezení.
Z důvodu množících se dotazů pojišťovna sděluje, že nákazu koronavirem v době pandemie obecně nelze považovat za pracovní úraz. Při splnění zákonných podmínek lze uznat jako nemoc z povolání. V případě nařízené karantény nemůžeme aplikovat zákonná ustanovení o pracovním úrazu. 

2. otázka: Kdy máme zaslat zákonné pojišťovně Záznam o úrazu?

Odpověď: Novela vl. nař. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, změnila s účinností od 1. 1. 2015 (vl. nař. 170/2014 Sb.) způsob hlášení pracovních úrazů. Zrušila povinnost zaměstnavatele zasílat do 5. dne zákonné pojišťovně záznam o úrazu, jakož i hlášení změn (§§6, 7 a 8 vl. nař.). Nově stanovila zásadu, že zaměstnavatel zašle Záznam o úrazu nebo Záznam o úrazu – hlášení změn zákonné pojišťovně až pro účely likvidace pojistné události. Znamená to tedy, že se zasílá až společně s hlášením pojistné události s doloženými nároky poškozeného (bolestné, náhrada za ztrátu na výdělku, náklady léčení apod.).

3. otázka: Má zaměstnanec nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, pokud má sjednaný pracovní poměr na dobu určitou nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr?

Odpověď: Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší v těchto případech jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen v případě, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že poškozený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Není podmínkou, aby byl zaměstnán u stejného zaměstnavatele. Na základě uzavřené dohody o provedení práce vzniká zaměstnanci nárok na nemocenské, avšak jen pro ty kalendářní měsíce, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10.000 Kč (v těchto případech zaměstnavatel odvádí z vyplacených odměn i sociální a zdravotní pojištění). Zaměstnanec má nárok na jednorázovou odměnu za vykonanou práci (dílo) po jejím skončení. Utrpí–li tedy při tomto pracovněprávním vztahu pracovní úraz, vzniká mu nárok na odškodnění do výše odměny, kterou by za provedenou práci měl obdržet, resp. její část, poníženou o případně vyplacenou náhradu mzdy za dobu dočasné PN a nemocenské.  

4. otázka: Lze odškodnit ze zákonného pojištění i vyúčtované náklady léčení, které uplatňuje po zaměstnavateli zdravotní pojišťovna poškozeného zaměstnance z titulu porušení předpisů BOZP ze strany zaměstnavatele, které vedly ke vzniku pracovního úrazu zaměstnance?

Odpověď: Ne. Jedná se o regresní nárok zdravotní pojišťovny vůči zaměstnavateli uplatněný dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákonné pojištění kryje pouze nároky poškozeného zaměstnance, resp. pozůstalých zakotvené v Zákoníku práce. Regresní nárok zdravotní pojišťovny je možné uplatnit u té pojišťovny, u které má zaměstnavatel pojištěnu obecnou odpovědnost v rámci majetkového pojištění.

5. otázka: Odškodňují se ze zákonného pojištění nároky zaměstnance v případě, že pracovní úraz utrpěl na pracovní cestě v zahraničí?

Odpověď: Ano. Zákonné pojištění kryje nároky poškozených zaměstnanců ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako pracovní úrazy vzniklé v ČR, i když k pracovnímu úrazu dojde na území kteréhokoli státu ve světě, kam byl zaměstnanec vyslán svým zaměstnavatelem.

6. otázka: Jsou ze zákonného pojištění hrazeny i náklady léčení vyúčtované zahraničními zdravotními pojišťovnami (nebo zdravotnickými zařízeními, lékaři, nemocnicemi apod.) za léčení poškozeného zaměstnance, pokud se mu stal pracovní úraz v zahraničí?

Odpověď: Ne. Jedná se o náklady, které je možné následně uplatnit u zdravotní pojišťovny v tuzemsku. Z těchto důvodů je vhodné před vysláním zaměstnance na pracovní cestu do zahraničí uzavřít komerční pojištění na úhradu léčebných výloh v zahraničí. Postup a rozsah těchto náhrad v rámci EU je možné zjistit na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění.

7. otázka: Má zaměstnanec právo na výplatu bolestného, nebyla–li mu vystavena pracovní neschopnost?

Odpověď:  Ano.  V případě, že poškození zdraví při pracovním úrazu nedosahovalo takové intenzity, že by poškozený zaměstnanec nemohl konat práci, a proto mu nebyla vystavena pracovní neschopnost, má nárok na bolestné i náklady léčení, pokud je vynaložil v příčinné souvislosti s poškozením zdraví při pracovním úrazu (např. regulační poplatek u lékaře či v lékárně, léky nebo zdravotnický materiál nehrazený z veřejného zdravotního pojištění apod.).

8. otázka: Plní pojišťovna ze zákonného pojištění i za úraz, který se stal studentovi nebo žákovi na praxi v dané firmě?

Odpověď: Ne. Studenti nebo žáci, kteří konají praxi v rámci svého odborného studia (povinná praxe organizovaná školou), nemají uzavřenou žádnou pracovní smlouvu, proto se za ně neodvádí zákonné pojištění. Z tohoto důvodu nevzniká nárok na plnění ze zákonného pojištění. Pokud by však student byl u firmy na brigádě (v rámci letních prázdnin apod.) a měl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, pak by se posuzoval jako zaměstnanec a byl odškodněn ze zákonného pojištění.

9. otázka: Jak správně vyplnit formulář Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti?

Odpověď: Pokyny k vyplňování formuláře Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

Bod 1. – Vypsat identifikaci poškozeného zaměstnance.

Bod 2 – Vypsat, kdy k pracovnímu úrazu došlo, a to dle záznamu o úrazu.

Bod 3. – Vypsat konkrétní dobu pracovní neschopnosti (PN), za kterou se předkládá výpočet náhrady. Pokud PN nebyla ukončena, uveďte toto sdělení na konci kolonky „PN pokračuje“.

Bod 4 – Vyplňuje příslušná OSSZ, která vyplácí nemocenské zaměstnanci. Pokud zaměstnanec předloží potvrzení OSSZ jako samostatný doklad, vyznačí mzdová účetní tuto skutečnost do formuláře a originál potvrzení OSSZ přiloží jako nedílnou součást výpočtu. Pokud byl zaměstnanec krácen na nemocenské z důvodu nedodržování léčebného režimu, je třeba do kolonky uvést výši nemocenského v 100% výši.

bod 5. písm. a) – Mzdová účetní vyplní průměrný hrubý denní výdělek (PHDV) před vznikem škody vypočítaný dle ust. § 351 až 362 ZP (přepočtením průměrného hodinového výdělku krát denní úvazek u rovnoměrně rozvržené pracovní doby). Ve druhé kolonce téhož řádku uvede zmeškané pracovní dny za období PN uvedené v bodě 3. Do této doby se započítávají i dny, na které připadne svátek, za který jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat či mzda nekrátí.

Bod 5. písm. b) – Zde se uvede průměrný hrubý výdělek za zmeškané pracovní dny dočasné PN, tj. vynásobí se zjištěný PHDV počtem zmeškaných pracovních dnů za celé období PN. Výpočtem získáme průměrný hrubý výdělek, kterého by poškozený zaměstnanec dosáhl, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo.

Další kolonka bodu 5 slouží pro kontrolu výpočtu v případě, že se jedná o zaměstnance pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době.

Bod 6. – Mzdová účetní uvede celkovou sumu vyplacené náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost dle § 192 a násl. ZP a uvede počet zmeškaných pracovních dnů, za které byla tato náhrada mzdy poskytnuta.

Bod 7. – Zde se provede výpočet náhrady ztráty na výdělku po dobu PN tak, že od průměrného hrubého výdělku za zmeškané pracovní dny (výpočet v bodě 5b) se odečte součet uhrazené náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost vyplacené zaměstnavatelem (bod 6) a dále nemocenského vyplaceného příslušnou OSSZ (bod 4). Výsledkem je náhrada, která přísluší poškozenému zaměstnanci jako ztráta na výdělku po dobu PN.

Bod 8. – Vyplňuje zaměstnavatel pouze v případě, že poškozeného zaměstnance sám odškodnil a požaduje refundaci ve smyslu § 5 vyhl. 125/1993 Sb. po pojišťovně. Je povinen uvést datum odškodnění zaměstnance. Tento údaj má pojišťovna právo ověřit vyžádáním dokladu o platbě.  

Bod 9. – Zde zaměstnavatel uvede své číslo účtu, pokud žádá refundaci nároků dle bodu 8.

10. otázka: V kterých právních předpisech je upraveno zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu?

Odpověď: Odpovědnost za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jednoznačně nese zaměstnavatel, a to bez ohledu na své zavinění. Zákoník práce koncipuje jeho odpovědnost jako objektivní a tím posiluje postavení poškozeného zaměstnance, který však musí unést své důkazní břemeno, že pracovní úraz vznikl v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Zákoník práce v § 270 taxativně vymezuje důvody, při kterých se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu zcela nebo jen zčásti.

Zaměstnavatel určí dle míry zavinění zaměstnance část škody, kterou si zaměstnanec ponese sám. Stanovení míry zproštění odpovědnosti je především na rozhodnutí zaměstnavatele, který zná své pracovní prostředí a bezpečnostní předpisy, které se vztahují k charakteru vykonávané práce. Zaměstnavatel však musí uhradit alespoň jednu třetinu škody v případě lehkomyslného chování zaměstnance (§270 odst. 3 zákoníku práce). Určení míry zavinění zaměstnance musí být provedeno takovým způsobem, aby byl dodržen žádoucí princip totožného postupu ve srovnatelných věcech. Pokud je ze záznamu o úrazu nebo dalších dokladů (zprávy šetření OIP, Policie apod.) patrna spoluvina poškozeného zaměstnance, pojišťovna se vždy snaží být nápomocna pojištěnému zaměstnavateli při rozhodování o míře krácení. Pojišťovně je dáno právo prověřit příčiny vzniku pracovního úrazu i formou místního šetření (§ 14 Vyhlášky MF č. 125/1993). V případě rozdílných stanovisek má ve smyslu ust. § 4 uvedené vyhlášky právo nehradit škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy, resp. že nevyužil svého práva na plné či částečné zproštění své odpovědnosti.

Zaměstnavatel se však nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal (§271 zákoníku práce).

11. otázka: Pojem, charakter a výpočet renty (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b zákoníku práce)?

Renta je pravidelné měsíčně se opakující plnění – odškodnění z titulu pracovního úrazu či zjištěné nemoci z povolání, které nahrazuje poškozenému zaměstnanci vzniklou ztrátu na výdělku.

 

  • Kdy na rentu vzniká nárok?

Nárok přichází v úvahu v případě, že zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání poklesl výdělek. Zpravidla se tak stává převedením na jinou, méně placenou práci, přiznáním invalidního důchodu, ukončením pracovního poměru, zkrácení délky pracovní doby.

 

  • Jak se renta počítá?

Renta představuje rozdíl mezi průměrným měsíčním hrubým výdělkem zjištěným ke dni vzniku škody a nově dosahovaným výdělkem, k němuž se připočítává případný invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu (tuto skutečnost potvrzuje příslušná městská nebo okresní správa sociálního zabezpečení), pro který je náhrada poskytována.

 

  • Jak stanovit průměrný měsíční hrubý výdělek ke dni vzniku škody?  

Průměrný hrubý měsíční výdělek se zjišťuje obecným způsobem podle ustanovení §§ 351–362 zákoníku práce. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§353 zákoníku práce – dále jen ZP). Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 odst. 2 ZP). Rozhodným obdobím pro stanovení průměrného výdělku je předchozí kalendářní čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější (§  354 ZP).

Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 ZP). Protože pro náhradu musí být použit průměrný měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce (§ 356 odst. 2 zákoníku práce).

Neodpracoval-li zaměstnanec před vznikem nároku na výplatu náhrady v rozhodném období alespoň 21 dnů, je třeba vycházet při odškodňování této ztráty z pravděpodobného výdělku, stanoveného podle ustanovení § 355 odst. 2 zákoníku práce. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 355 odst. 2 zákoníku práce).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že průměrný hrubý měsíční výdělek pro rentu se nestanovuje ke dni uznání nemoci nebo utrpění pracovního úrazu, ale až ke dni vzniku škody, to znamená k okamžiku poklesu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Průměrný měsíční hrubý výdělek stanovený pro rentu podléhá valorizaci podle nařízení vlády.

 

  •  Co to je STOP výdělek a proč se stanovuje?

Když poškozený zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a poté zaměstnání, které pro něj jinak bylo vhodné z hlediska jeho schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, přestal vykonávat a stal se uchazečem o zaměstnání, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže mít po zjištění nemoci z povolání nebo pracovním úrazu příjem v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Této konstrukci se říká „stop výdělek“ – je to výdělek zjištěný k prvnímu dni po skončení pracovního poměru a ten je pak v rentě zohledňován po celou dobu nepřetržité evidence na ÚP. Smyslem této fikce v ustanovení § 271b odst. 4 zákoníku práce je zabránit, aby poškozený zaměstnanec nezneužíval svého postavení a požadoval od zaměstnavatele formou náhrady za ztrátu na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která mu vznikla v důsledku toho, že nemá momentálně práci stejně hodnocenou jako v původním zaměstnání, ve kterém neukončil pracovní poměr v příčinné souvislosti se zhoršením jeho zdravotního stavu po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Pokud je stop výdělek nižší než platná minimální mzda, používá se při výpočtu náhrady tato minimální mzda. Stop výdělek podléhá valorizaci podle nařízení vlády.

 

  •  proč se v rentě odečítá minimální mzda?

Renta je, zjednodušeně řečeno, počítána jako rozdíl mezi původním dosahovaným výdělkem před vznikem škody a výdělkem nově dosahovaným. Co však v rentě odečítat, když je poškozený veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá žádný dosahovaný výdělek?

Zákoník práce v § 271b odst. 3 stanoví, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy (ustanovení § 111 ZP) platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

 

  • Jak předkládat doklady o pracovních aktivitách?

Potvrzení je možné zasílat poštou na korespondenční adresu:

Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG

P.O.Box 50

664 42  Modřice

nebo zaměstnavatelem do datové schránky pojišťovny – číslo n6tetn3,

nebo osobně odevzdat na kterékoliv pobočce pojišťovny nebo zaslat na e-mailovou adresu: podatelna@koop.cz  - tato adresa slouží jen pro zasílání dokladů, nikoliv pro dotazy. Dříve než zvolíte tento způsob doručení, zvažte prosím důkladně, že pojišťovna nezaručuje ochranu obsahu zpráv, které jsou prostřednictvím e-mailu zasílány, proti neoprávněnému přístupu třetí strany v průběhu jejich přenosu nebo při jejich doručení.

Každý doklad musí být vždy označen příslušným číslem pojistné události, pod  kterým je případ u pojišťovny registrován.

 

  • Kdy mám doklady o pracovních aktivitách zasílat?

Rentu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty (§ 271m ZP).

Dle § 629 občanského zákoníku činí promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody 3 roky. Takže pokud bude výdělek poškozeným předložen nejpozději do tří let, renta bude za daný měsíc proplacena. Renta se vyplácí na základě doručeného dokladu o pracovních aktivitách, takže je na poškozeném, jakou frekvenci dokládání si zvolí. 

 

  • Jsem v pracovní neschopnosti nebo na ošetřování člena rodiny, jak bude placená renta?

V případě, že je dočasná pracovní neschopnost vystavena lékařem z obecného důvodu (např. chřipka), nebo se jedná o ošetřovné, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo zjištěné nemoci z povolání výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského (§ 271b odst. 2 ZP), konkrétně součin denních neredukovaných vyměřovacích základů a počtu kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo ošetřovného.

 

  • Kolik si při pobírání renty můžu vydělat?

Renta náleží poškozenému ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým měsíčním výdělkem ke dni vzniku škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Zákon neukládá, „kolik si poškozený může vydělat“. Pokud tedy poškozený nastoupí do zaměstnání, je jeho nový zaměstnavatel povinen podle zák. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vyslat ho na vstupní lékařskou prohlídku ke svému poskytovateli pracovnělékařských služeb (dříve závodní lékař), který posoudí jeho zdravotní způsobilost k dané práci. Pokud lékař uzná poškozeného způsobilým, je věcí zaměstnavatele, jakou mzdu poškozenému nabídne vzhledem k jeho vzdělání, kvalifikaci, kompetencím, zdravotnímu stavu a na základě principu rovného zacházení (na stejné pozici stejná mzda pro zaměstnance „s rentou“ i bez ní).

 

  • Za jakých okolností je možné ve výpočtu renty akceptovat výdělky dosahované ve zkráceném úvazku?

Výdělky dosahované ve zkráceném úvazku lze ve výpočtu renty akceptovat jen tehdy, pokud poškozený předloží potvrzení poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve závodní lékař) zaměstnavatele, u kterého zkrácený úvazek vykonává, že není schopen v dané profesi pracovat na plný úvazek s uvedením vhodného počtu hodin pracovního úvazku. Tato lékařská zpráva musí být podložena buď přiznaným invalidním důchodem, nebo alespoň uznáním osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ) v souvislosti s odškodňovaným pracovní úrazem či nemocí z povolání. 

 

  • Za jak dlouho mi přijde renta po odevzdání dokladů?

Pojišťovna je dle ustanovení § 6 vyhlášky č. 125/1993 Sb. v platném znění povinná plnit nejpozději do 15-ti kalendářních dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění.

 

  • Co mám doložit, když jsem v průběhu pobírání renty ukončil pracovní poměr nebo nastoupil do nového zaměstnání?

Od původního zaměstnavatele je potřeba doložit ukončení pracovního poměru nejlépe i se zápočtovým listem a v případě, že k ukončení pracovního poměru dojde z jiných než zdravotních důvodů souvisejících s odškodňovaným pracovním úrazem či zjištěnou nemocí z povolání, potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného hrubého měsíčního výdělku ke dni následujícímu po ukončení pracovního poměru

Od nového zaměstnavatele novou pracovní smlouvu spolu se mzdovým výměrem (pokud není výše mzdy součástí pracovní smlouvy) a dosahované výdělky opatřené razítkem a podpisem zaměstnavatele.

 

  • Může se stát, že mi přestane být renta vyplácena?

Náhrada se poskytuje dle ustanovení § 271b odst. 6 zákoníku práce nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku 65 let, nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, tj. rozhodující je, která z uvedených skutečností nastane dříve.

Zákoník práce počítá s tím, že v průběhu poskytování náhrady může dojít ke změně poměrů na straně poškozeného. V ustanovení § 271u odst. 1 zákoníku práce se uvádí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, případně povinností. V praxi se nejčastěji vyskytují tyto případy změny poměrů, mající vliv na vyplácenou náhradu (trvání nároku a její výši):

  • odchod do starobního důchodu,
  • změna zdravotního stavu spočívající v jeho zhoršení z tzv. obecných zdravotních příčin
  • přiznání invalidního důchodu 3.stupně (dříve plný invalidní důchod) pro obecnou chorobu.
  • výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody,
  • ekonomické důvody– dosahované výdělky, někdy s případným připočtením invalidního důchodu, jsou po dobu minimálně dvanácti měsíců vyšší než průměrný měsíční hrubý výdělek stanovený ke dni vzniku škody, do kterého se renta doplácí.

 

  • Jaký vliv bude mít na výši renty, když budu pracovat na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP), a když budu mít uzavřenu pracovní smlouvu na zkrácený úvazek, který nebude ze zdravotních důvodů?

V případě práce na Dohodu o provedení práce se dosažená měsíční odměna z této dohody porovnává s platnou minimální mzdou, popřípadě se STOP výdělkem, pokud je v náhradě používán. V měsíci, kdy není z dohody vyplacena žádná odměna, se odečítá jako dosahovaný výdělek platná minimální mzda.

V případě práce na Dohodu o pracovní činnosti se dosažený výdělek navyšuje na plný úvazek. V případě, že je poškozený poživatelem invalidního důchodu, dosažený výdělek se pouze porovnává s plnou výší minimální mzdy.

V případě uzavření pracovní smlouvy na zkrácený úvazek, který není nutný pro následky po pracovním úrazu či nemoci z povolání, se tento výdělek navyšuje na plný úvazek.

[Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, zákonné pojištění odpovědnosti, pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, pracovní úraz, Hlášení pojistné události - zákonné pojištění zaměstnavatele, Hlášení pojistné události - zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, Hlášení pojistné události - zákonné pojištění zaměstnavatele, Hlášení pojistné události - zákonné pojištění odpovědnosti]