Jaké přírodní katastrofy hrozí v Česku a lze se před nimi chránit?
Extrémní počasí, silné bouřky, přívalové deště, orkány nebo dokonce tornáda – to vše už dávno není výlučnou záležitostí tropických oblastí. V posledních desetiletích se i Česká republika stále častěji potýká s přírodními a živelnými katastrofami, které způsobují miliardové škody a zasahují domácnosti napříč republikou.
Často přitom nejde o „tisíciletou vodu“, ale o události, které mohou nastat prakticky kdykoli: bleskové povodně, vichřice, krupobití nebo sucho. Riziko je reálné i mimo záplavová území. A přesto většina domácností stále spoléhá na zastaralé pojistky, které neodpovídají reálné hodnotě jejich majetku.
Jaké přírodní katastrofy nejčastěji postihují naše území?
Povodně, vítr, kroupy, výkyvy teplot
Mezi nejčastější živly, které v Česku způsobují škody, patří především povodně. Ty se opakovaně vrací v dolních tocích velkých řek, jako jsou Labe, Morava či Odra, ale nevyhýbají se ani menším přítokům při přívalových deštích. V paměti zůstávají zejména katastrofální povodně z let 1997, 2002, 2013 a naposledy i z roku 2024.
Další významnou hrozbou jsou vichřice a orkány – například vichřice Kyrill (2007), Emma (2008) či Sabine (2020) způsobily rozsáhlé výpadky proudu, pády stromů a škody na domech. V posledních letech se častěji objevují i silná krupobití, která poškozují střechy, fasády i vozidla.
Tragickou ukázkou extrémního větrného jevu na našem území bylo tornádo, které se 24. června 2021 prohnalo jižní Moravou. Zasáhlo zejména obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice. Vítr o síle F4 na Fujitově stupnici dosahoval rychlosti přes 300 km/h. Tornádo si vyžádalo šest obětí na životech, stovky zraněných a způsobilo škody převyšující 15 miliard korun. Událost se stala nejničivější přírodní katastrofou v novodobých dějinách Česka.
Zvláštní kapitolou je sucho – dlouhá období bez deště, jako v roce 2018, ohrožují nejen zemědělství, ale i stabilitu stavebních konstrukcí. Výkyvy teplot pak mohou vést k popraskání omítek a poškození střešních krytin.
Statistiky škod v jednotlivých regionech
Podle údajů České asociace pojišťoven se jen v důsledku tornáda na jižní Moravě v roce 2021 řešily škody přesahující 15 miliard korun. Celkem bylo poškozeno více než 1200 budov a stovky automobilů. Obdobně rozsáhlé škody způsobily i povodně z roku 2002 v Praze a povodně na Moravě v roce 1997.
K nejpostiženějším regionům patří jižní a střední Morava (kde se vyskytují nejen povodně, ale i větrné smrště a krupobití), severní Čechy (dlouhodobě ohrožené záplavami), ale i části Vysočiny a Plzeňska, které zasahují vichřice a bouře.
Záplavová území podél Labe, Vltavy, Moravy a Odry zůstávají nejvíce ohrožená velkou vodou. V otevřených částech jižní Moravy, jako je Břeclavsko a Hodonínsko, hrozí extrémní jevy jako tornáda či krupobití. V okrajových částech měst, kde chybí odpovídající infrastruktura, mohou při přívalových deštích vznikat bleskové povodně, které během několika minut zaplaví sklepy a přízemí domů.
Co může katastrofa znamenat pro vaši nemovitost
Přírodní katastrofy se nevyhýbají žádnému typu nemovitosti. Typickými škodami jsou poškozené střechy, poškozená okna, zatopené sklepy a přízemní prostory, rozmočené zdivo a zničené vybavení domácnosti. V extrémních případech může být narušena i statika domu, například při tornádu nebo sesuvu půdy.
Pojištění nemovitostí u nás obvykle zahrnuje živelní rizika již v základním balíčku, bez nutnosti jejich připojištění. To znamená, že krytí například škod způsobených povodní nebo záplavou máte automaticky sjednané. Existují však dvě výjimky. Například pokud se nemovitost nachází v záplavové zóně, může být krytí škod způsobených záplavou vyloučeno.
Nebo si klient na vlastní přání může sjednat výluku těchto rizik (například kvůli snížení ceny pojištění).
Je také důležité věnovat pozornost tomu, aby nemovitost nebyla podpojištěná. Podpojištění nastává, když je nemovitost pojištěna na nižší částku, než je její skutečná hodnota. V takovém případě může pojišťovna v případě škody poměrně krátit pojistné plnění. Mnoho lidí na tuto skutečnost přijde až ve chvíli, kdy škodu řeší.
Jak se chránit a předcházet škodám?
Ochrana před škodami začíná u správné prevence. Technická opatření jako kontrola střech, instalace zpětných klapek do kanalizace nebo pravidelná údržba okapů a svodů mohou výrazně snížit riziko škod. Výběr lokality s nižší mírou ohrožení a dostupnost evakuačního plánu je rovněž důležitý.
Klíčovou roli ale hraje pojištění. Při sjednávání pojistky je třeba dbát nejen na správnou výši pojistné částky, ale také na rozsah krytí – tedy aby smlouva zahrnovala povodně, vichřice, krupobití i méně běžná rizika jako je sesuv půdy. Důležité je zkontrolovat také limity plnění a spoluúčast.
Nejlepší způsob, jak se vyhnout nepříjemnému překvapení, je pravidelná aktualizace pojistné smlouvy s pojišťovacím poradcem. Poradit vám může i naše online kalkulačka, díky níž si snadno ověříte, zda máte dostatečné pojistné krytí.
Každý majitel nemovitosti by měl:
- znát rizika, která hrozí v jeho lokalitě,
- zajistit pravidelnou údržbu a preventivní opatření,
- mít správně nastavené pojištění nemovitosti i domácnosti.
Nečekejte, až přijde katastrofa. Zkontrolujte svou pojistnou smlouvu už dnes.
Zdroje: