Prohlížeč není podporován

Doporučujeme Google Chrome

Kooperativa

Víte, kde nejčastěji hrozí povodně a jak se proti nim chránit?

Povodně zdaleka nepatří minulosti. Zůstávají nejzávažnějším přírodním rizikem v české krajině. Roky 1997 a 2002 se do paměti vepsaly jako symbol destrukce a ohrožení, které mohou během několika hodin zničit domovy i celé obce. 

V roce 2024 zaznamenala Evropa i Česká republika řadu lokálních záplav a hydrometeorologických výstrah. Přestože existují digitální mapy a varovný systém, málokdo průběžně kontroluje, zda jeho nemovitost leží v záplavovém území, a zda tomu odpovídá i její pojištění.

Povodně v Česku. Co nám ukazuje minulost?

Nejvíce zasažené roky: 1997, 2002, 2013, 2024

Povodeň v roce 1997 zasáhla zejména Moravu. Voda si vyžádala 50 lidských životů a způsobila škody za více než 63 miliard korun. Obec Troubky se stala symbolem katastrofy – velká část její zástavby byla smetena vodou.

V roce 2002 přišla povodeň, která tentokrát nejvíce postihla Čechy. Praha zažila historickou kulminaci Vltavy a škody přesáhly 70 miliard korun. Stanice metra byly zatopené, evakuace se týkala tisíců obyvatel.

Rok 2013 ukázal, že ani desetileté odstupy neznamenají bezpečí. Velká voda znovu ohrozila Prahu, ale také oblasti Jihočeského, Ústeckého a Libereckého kraje.

V červnu 2024 zasáhly rozsáhlé povodně Moravu, zejména oblasti kolem řeky Bečvy, Ostravice a Opavy. Povodně si vyžádaly několik lidských životů a způsobily značné materiální škody. 

Podle Českého hydrometeorologického ústavu i Hasičského záchranného sboru se v důsledku klimatických změn zvyšuje frekvence přívalových dešťů a extrémních jevů. Povodně dnes nemusí vznikat jen při tání sněhu nebo trvalém dešti – stačí několik desítek minut intenzivního lijáku, aby vznikla tzv. blesková povodeň. Riziko je tedy reálné i tam, kde dříve nebylo.

Kde hrozí povodně nejvíce

Rizikové oblasti v Česku

Dle digitální povodňové mapy ČHMÚ patří k nejrizikovějším lokalitám dolní toky Labe, Moravy a Odry, dále úseky Vltavy, Berounky a Dyje. Problémová jsou zejména místa s nízkou nadmořskou výškou, nefunkční kanalizací nebo blízkostí menších toků bez hrází. V ohrožení však mohou být i části velkých měst – typicky v blízkosti říčních náplavek nebo nízko položených oblastí.

Města a obce, které byly opakovaně zasaženy

Nejčastěji skloňovaným příkladem je Praha. Záplavy v roce 2002 silně zasáhly čtvrti jako Karlín, Libeň nebo Holešovice. Podobně opakované záplavy zažila například obec Troubky na Přerovsku. Nezřídka se opakují lokální povodně v Litoměřicích, Děčíně, Českých Budějovicích, Znojmě nebo Olomouci.

Co dělat, když se blíží nebezpečí povodně?

  1. Při vydání výstrahy je zásadní sledovat zprávy a řídit se pokyny složek IZS. Doma je nutné vypnout přívod vody, plynu a elektřiny. Pokud dojde k evakuaci, vezměte si jen nejnutnější věci – doklady, mobil, léky – a přesuňte se na bezpečnější místo.

 

  1. Jakmile voda opadne a je bezpečné se vrátit, začněte s dokumentací škod. Fotografujte interiér i exteriér, pořizujte seznam poškozených věcí. Pokud to situace umožňuje, s odklízením počkejte na prohlídku likvidátora.

Existují možnosti, jak se před povodní chránit?

Říká se, že vodě neutečete. I přesto existují preventivní opatření, která vám případnou událost pomohou lépe zvládnout. V domácnostech pomáhá zvednutí elektrických rozvodů, umístění cenností do vyšších pater, instalace zpětných klapek do odpadů nebo utěsnění sklepních oken. V případě hrozby pomohou i pytle s pískem nebo mobilní hráze. Obce by měly mít funkční krizové plány, ochranné valy a školení pro obyvatele.

Dostupné jsou veřejné online mapy ČHMÚ nebo EDPP.cz, kde lze zjistit, zda konkrétní adresa leží v ohroženém území. Doporučuje se také aktivovat varovné SMS z portálu občana nebo sledovat mobilní aplikace HZS.

Častým problémem při vyrovnání škod je podpojištění nemovitosti

Pokud se nemovitost nachází v záplavové oblasti, má to zásadní vliv na pojistné podmínky. Pojišťovny často rozlišují rizikové zóny podle povodňového nebezpečí a na základě toho upravují výši pojistného, limity plnění nebo stanoví výluky. V některých případech musí být riziko povodně připojištěno zvlášť a může být omezeno maximálním limitem nebo vyšší spoluúčastí. Proto je důležité znát nejen polohu nemovitosti, ale i konkrétní podmínky smlouvy.

jak je na tom vaše nemovitost? Zkuste si vše spočítat pomocí naší kalkulačky podpojištění

Povodně nejsou otázkou minulosti. Ukazuje to historie i aktuální vývoj v Evropě. Největší riziko hrozí v blízkosti vodních toků a v nížinách, ale kvůli změnám klimatu se nevyhýbají ani dříve bezpečným oblastem. Proto se vyplatí vědět, zda je vaše nemovitost v záplavové zóně a zda je správně pojištěná.