Blog

Benátky zachrání jedině Mojžíš

2.6.2019

hero_blog

Voda v Benátkách stoupá. Místní jsou zvyklí, nazují si gumáky a posedí ve svém oblíbeném bistru. Číšníci kmitají po kotníky ve vodě stejně rychle jako vždy. V lagunách před legendárním městem se z vody ale už vynořují žluté panely, které vytvoří hráz a město před přílivem uzavřou. Projekt MOSE, zvaný taky Mojžíš, jde do finále a za pár let bude přesně takto Benátky chránit. Památek, které musí lidstvo pojistit proti stále vyšší hladině oceánů, bude ale stále více. Času je málo a voda stoupá.

Text: Martin Groman 

Benatky lidi

Letošní únor v Benátkách byl dost na vodě. Andělíčky polykalo i náměstí svatého Marka a všechny jeho památky. Turisti se ale odradit nenechali. Příště to možná bude chtít už neoprén.

Benátky jsou klasická ukázka města, které se celou svou existenci musí vypořádávat s velkou vodou. Vyrostly na mělké mořské laguně a je až neuvěřitelné, že staří budovatelé zvolili technologii, která přežila staletí. Už v 5. století tady stála rybářská vesnice na dřevěných kůlech, technologie používaná dodnes u spousty s vodou svázaných domorodých kmenů. Na hustou síť dřevěných kůlů byly položeny ve dvou vrstvách desky, pak proveden kamenný zásyp, a tím vznikla umělá pevnina pro budování základů domů, kostelů a paláců.

Vědci ale varují, že v průběhu 20. století Benátky ztratily 23 cm ze své nadmořské výšky. Část – konkrétně 13 cm – má na svědomí nešetrný zásah člověka postavením četných továren v průmyslové oblasti Porto Marghera. Vše zhoršila stavba kanálu pro ropné tankery v první polovině 20. století, která Porto Marghera přímo propojila s otevřeným mořem. Kvůli těmto vlivům řádově vzrostlo záplavové riziko pro samotné hlavní město regionu. Ulice Benátek se začínají plnit vodou v momentě, kdy hladina laguny vyroste o 90 cm. Při nárůstu o 140 cm je zaplavena polovina města. Pokud by hranice překročila dva metry, voda zaplaví celé Benátky. 

Hráz navzdory korupci

Benatky voda

To je on - Mojžíš. Systém podmořských panelů, které když se vynoří, tak ochrání Benátky před opravdu pořádnou vodou. Možná je nejvyšší čas, aby se začaly podobné žluté přehrady objevovat i kolem New Yorku, Miami, Chorvatska, Holandska nebo měst v Indii.

Situace se za poslední desítky let ještě zhoršila. Vloni tento skvost Itálie postihly záplavy, které nenávratně poškodily baziliku svatého Marka, škody se odhadovaly na více než jednu miliardu eur, voda si vzala 30 lidských obětí. A tak se opět pozornost všech obrátila k již několik let vznikajícímu projektu MOSE neboji Mojžíš. Nejmenuje se ani tak po biblické postavě, před kterou se rozestoupily vody Rudého moře, ale jde o zkratku názvu projektu Modulo Sperimantale Elettromeccanico, tedy MOSE. Má za úkol v případě potřeby zahradit Jaderské moře a voda z něj se tak nedostane do laguny ani vnitrozemí. 

Odhadovaná délka hráze činí přes jeden a půl kilometru. Celkově bude bariéru tvořit 78 uzavíratelných bran, jejichž vztyčení z mořského dna nad hladinu zabere jen 30 minut. Celá stavba už vyšla na pět miliard eur (128 miliard Kč). V provozu má být MOSE v roce 2022. Už teď fungují první 4 panely, na kterých se celé řešení testuje. 

Hráz před Benátkami roste i navzdory tomu, že její stavbu provázejí nejen vášnivé diskuse příznivců a odpůrců, ale také korupce. Italská prokuratura kvůli rozsáhlé korupci kolem projektu MOSE před časem podezírala dokonce přes 35 osob. Mezi nimi byl i starosta Benátek Giorgio Orsoni, blízký spolupracovník bývalého ministra hospodářství Giulia Tremontiho, a někdejší guvernér regionu Benátky Giancarlo Galan. Všichni jmenovaní vinu popřeli. Podezřelí byli z toho, že v rámci projektu Mojžíš zorganizovali komplikovaný systém úplatků. MOSE ale i tak pokračuje dál a za pár let by měl město, jeho památky, obyvatele i davy turistů chránit proti vlivům globálního oteplování.

Za památkami ve skafandru?

Benatky pan

Voda stoupá, a i když Česko je střechou Evropy a hrozí nám tak leda povodně, stejně bychom v klidu být neměli. Stoupající hladina moří může způsobit mnohem větší změny v rozmístění lidí v Evropě, než bychom čekali.

Dávno ale nejde už jenom o Benátky. New York, Amsterdam, města v Asii jako Dháka, Singapur, Tokio, pohodové tichomořské ostrovy a ostrůvky nebo turistické cíle Spojených států Miami či Florida. To všechno může být za sto let minulostí. Tedy pokud hladiny světových moří stoupnou tak, jak předpovídají vědci třeba z NASA nebo OSN. 

Jiným řešením než hráze typu MOSE, ovšem o poznání problematičtějším, by mohly být přesuny ohrožených památek. Budou migrovat lidi, tak proč ne kostely? Navíc na tuhle metodu jsme my Češi machři. Hlavně kolem Středozemního moře cenné památky ohrožuje nejen stoupající hladina vody, ale taky eroze pobřeží, což je další z projevů navázaných na globální oteplování. Očima nad tím zatím ale koulí UNESCO, které je proti takovým zásahům u památek ze svého seznamu světového hmotného dědictví. 

Benatky

Nikde ani kapka? Tak co by takovou věž v Pise mohlo ohrozit? Stoupající moře narušuje pevninu a ta může zazlobit i kilometry od pobřeží. Právě slavná šikmá věž je toho důkazem.

Podle odborníků je tak nejvyšší čas zajet se mrknout i na šikmou věž v Pise, město Tyre v Libanonu, archeologický komplex Tárraco ve Španělsku nebo pozůstatky města Efez v Turecku. Pokud se v nejbližších letech nepřesunou nebo se nevyřeší jejich ochrana, budou se poroučet. Ne ani tak kvůli zatopení, ale právě kvůli erozi, která provází růst hladiny oceánu. Země pod nimi se prostě rozvolňuje a může způsobit nenávratné škody.  

Moře ohrožených památek je samozřejmě právě v Itálii a také v Chorvatsku. Německá univerzita v Kielu vytipovala už padesátku pamětihodností, u kterých se bude muset řešit, kam s nimi. Bazilika ve městě Aquileia, město Ferrara v severní Itálii nebo delta řeky Pád. Nové místo by si mohla hledat taky katedrála sv. Jakuba v chorvatském Šibeniku nebo památky v Raveně. Zajeďte se na ně podívat, dokud to jde bez skafandru. Tahle místa ohrozí nejen stoupající hladina oceánu, ale kdykoli je už dnes můžou smést náhlé záplavy, přílivové vlny nebo stoletá voda. 

Grónsku je hic 

Podle výzkumů NASA z roku 2015 je nevyhnutelné, že za 100 až 200 let se hladina oceánů zvedne nejméně o metr. Jiné analýzy říkají, že oceány stoupnou do roku 2100 o dva až tři metry. „Vzhledem k nynějším poznatkům o rozšiřování oceánů v důsledku globálního oteplování a o tání ledovců a ledových krust je prakticky jisté, že zažijeme zvýšení hladiny moří nejméně o metr, pravděpodobně více,“ uvedl šéf výzkumného týmu NASA Steve Nerem. 

Nejnovější odhady ohledně vlivu tání ledovců na výšku hladiny světových moří vědci publikovali letos v dubnu. Ledovce Grónska a Antarktidy podle nich tají rychleji než kdy předtím a hladiny moří tak stoupají vesele dál. Tento vývoj by v budoucnu ohrozil asi 200 milionů lidí.

Ještě před pár lety vědci předpokládali, že hladina moře se zvýší o jeden metr za sto let. „Je pravděpodobné, že Západní Antarktida přechází do velmi nestabilního stavu a brzy na tom bude stejně i Východní Antarktida,“ řekl tehdy CNN hlavní autor studie profesor Jonathan Bamber z bristolské univerzity s tím, že teď už se může v zásadě dít cokoli. 

Holanďani se vylodí na Šumavě

Autoři studie, kterou vydal v roce 2017 časopis Nature Climate Change, předpovídají, že mořské vlny zaplaví do sta let domovy lidí pobřežních měst, jako je Miami, New Orleans, New York a San Francisco. Současně budou vnitrozemská města USA, jako Dallas, Austin nebo Chicago čelit velkému přílivu uprchlíků. Přesouvat se podle této studie nebudou zdaleka jenom památky, ale taky nějakých třináct milionů Američanů. 
Přímé dopady zvyšování hladiny oceánů by zasáhly pobřežní oblasti, kde dneska bydlí přibližně pětina světové populace. Takže dojde k docela solidní migraci. Ostatně stačí se mrknout třeba na Šumavu nebo Podkrkonoší a uvidíte, kolik Holanďanů už nelenilo a kupuje si domky u nás na horách. 

Jo, živly jsou prevít. Benátky nebo šikmou věž asi celé nepojistíme, ale ochránit váš domov zvládneme s přehledem.

přečtěte si také