Češi v datech aneb věděli jste že…?
Preventivní prohlídky u praktického lékaře
Preventivní prohlídky jsou dle zákona o veřejném pojištění plně hrazeny pojišťovnou. Nad rámec preventivních prohlídek jsou realizovány rovněž plně hrazené screeningové programy na včasné odhalení onkologických onemocnění, jako je rakovina děložního hrdla a prsu, rakovina střev a konečníku.
Bohužel v České republice chodí na pravidelné preventivní prohlídky méně než 40 % dospělých obyvatel. A to i přesto, že se jedná o povinnost danou zákonem o veřejném pojištění.
Zdravotní pojišťovna může pojištěnci při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce udělit pokutu do výše 500 Kč.
Preventivní prohlídka u praktického lékaře zahrnuje: změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti, orientační vyšetření zraku a sluchu, vyšetření moči diagnostickým papírkem, zhodnocení onkologických rizik, zhodnocení výsledků dalších preventivních vyšetření, laboratorní vyšetření koncentrace cholesterolu (ve věku 30, 40, 50 a 60 letech), laboratorní vyšetření glykémie (od 40 let ve dvouletých intervalech), EKG (ve věku 40 let a dále ve čtyřletých intervalech).
I když většina Čechů pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů zanedbává, jsme čtvrtí na světě v počtu návštěv lékaře za rok.
Většina vyšetření v rámci preventivní prohlídky není bolestivá a výrazně zkracuje a usnadňuje léčbu, může včas odhalit závažné onemocnění. Obecně lze říci, že preventivní prohlídky zachraňují životy.
Věděli jste, že...
Z pojištění FLEXI uhradíme také výdaje na vaše zotavení nebo prevenci, které nepokryje vaše zdravotní pojišťovna? Pro více informací klikněte sem.
Zdroje:
Gynekologické preventivní prohlídky
Na bezplatnou preventivní gynekologickou prohlídku má žena nárok od 15 let. Součástí preventivní prohlídky je poučení o samovyšetření prsů. Dle rodinné anamnézy a v případě výskytu onkologického onemocnění v rodině se u žen od 25 let provádí i klinické vyšetření prsů. Od 45 let by žena jednou za dva roky měla podstoupit mamografické vyšetření, které hradí zdravotní pojišťovna. Včasné zjištění zhoubného nádoru prsu může snížit úmrtnost až o 30 %. Bohužel gynekologa pravidelně navštěvuje pouze každá druhá žena a na následky onkologického onemocnění prsů v Česku umírá kolem 2 tisíc žen ročně.
Nejčastějším nádorovým onemocnění u žen je právě rakovina prsu. Při preventivní gynekologické prohlídce se zároveň provádí screening karcinomu děložního hrdla a od 1. 1. 2021 se u žen ve věku 35 let a 45 let provádí screeningový test na přítomnost HPV viru.
Zdroje:
Obezita a poruchy příjmu potravy
Obezita je civilizační onemocnění, které má vliv či je spouštěčem dalších závažných nemocí jako vysoký krevní tlak, ztučnění jater, selhávání ledvin, vznik diabetu II. typu, psychická onemocnění atd.
Nadváha je dle WHO definována jako BMI, které je rovno nebo vyšší než 25 a obezita jako BMI, které je rovno nebo vyšší než 30. (BMI = index tělesné hmotnosti)
Průměrná hodnota BMI obyvatel České republiky je 25,2. Obézních Čechů je 18,5 %, z toho 20 % mužů a 18 % žen. Nadváhou v Česku trpí 47 % mužů a 33 % žen.
Dle studie pediatrů z roku 2021, která zahrnovala přes 4 000 dětí ve věku 5−17 let, jich v „kolonce obézní” skončilo 16,4 % a nadváhou trpělo 9,6 % sledovaných dětí. Bohužel je prokázáno, že 80 % dětí, které mají problémy s optimální váhou, si tyto problémy přenáší do dospělosti.
Vzrostl i počet osob, které se v roce 2021 léčily s poruchou příjmu potravy. Loni se jich léčilo 5 167 a největší nárůst pacientů je ve věku 15–17 let.
Zdroj:
BOŽENSKÝ, Jan, Jitka KYTNAROVÁ, Kateřina BEDNAŘÍKOVÁ, et al. Dětská obezita 2021. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2022. ISBN 978-80-87023-58-7.
Sport v Česku
Doporučení WHO (Světová zdravotnická organizace) ohledně pohybových aktivit je takové, že dítě by se mělo věnovat pohybovým aktivitám minimálně 60 minut denně a dospělý ve věku 18–64 let by měl mít 150 minut mírné aerobní aktivity nebo 75 minut energeticky intenzivnější aktivity spojené s posilovacím cvičením alespoň dvakrát týdně. Nutno dodat, že se jedná o doporučení pro minimální čas strávený fyzickou aktivitou.
Bohužel 40 % Čechů se nevěnuje žádné sportovní aktivitě pravidelně ani občasně. Sportujícím Čechům vévodí muži, sportují průměrně 3,6 hodiny za týden, zatímco ženy se pohybové aktivitě věnují méně, v průměru 3,2 hodiny týdně. Dětem hlavně chybí spontánní pohyb, kdy se přirozeně rozvíjí hrubá motorika a fyzické i mentální dovednosti. Sice zhruba 70 % dětí začne ve školním věku s organizovaným sportem, ale velká část s nástupem puberty sportovat přestane. Ve věku 15 let se hodinu denně hýbe už jen 17 % chlapců a pouze 10 % dívek. Přes 30 % dětí se žádnému sportu nevěnuje a téměř 20 % dětí necvičí ani v hodinách tělocviku ve škole z důvodu nějakého omezení nebo omluvenky.
Sportem k invaliditě? Pro takové případy je tu životní pojištění FLEXI, plníme za úrazy ihned, nečekáme na doléčení – dnes si klient zlomí ruku, vše nahlásí online a zítra může mít peníze na účtu.
Zdroje:
Příčiny úmrtí
V roce 2021 zemřelo v České republice 139 000 lidí. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří onemocnění oběhové soustavy, dále onkologické onemocnění a onemocnění dýchací soustavy. Při dopravních nehodách zemřelo 470 osob. Tímto skóre se bohužel řadíme mezi státy v rámci EU s velmi vysokou mírou smrtelných dopravních nehod. Následkem úrazu zemře z celkového počtu asi 5 % osob. Je ale velký rozdíl ve věku, mladí lidé mají vyšší riziko úrazu než starší populace.
Dobrovolně ukončit život se v České republice rozhodne zhruba 1200 osob a z toho více než 80 % jsou muži. Z důvodu duševních poruch bývá i nejdelší doba hospitalizace, která je v průměru 14 dní, kdežto s infarktem je průměrná doba hospitalizace 6 dnů.
Jak tedy vyplývá ze statistik, nejvíce pozornosti bychom měli věnovat našemu srdci a duševnímu zdraví.
Zdroje:
https://www.cpzp.cz/clanek/2582-0-Dusevni-nemoci-a-jejich-priciny.html